Otázka: Je nutné ozdravovací plán vypracovat i při ozdravování v menších stádech?
Odpověď:
Ano, musí být vypracován, chovatel (v početném i méně početném stádě) musí znát přesný postup a přesné zásady ozdravování ať už použije jakoukoliv metodu. Ozdravovací plán v menších stádech nepoužije-li se k ozdravování vakcinační metoda, musí obsahovat nejméně:
- výsledek vstupního sérologického vyšetření,
- termín pro vyřazení pozitivních zvířat ze stáda,
- při pozdějším vyřazení pozitivních zvířat termín zavakcinování,
- termíny závěrečných vyšetření a období, kdy bude probíhat pozorovací doba.
Otázka: Je možné bezprostředně po odběru krve na vyšetření provést vakcinaci zvířat, aby se nemuselo znovu provádět stresování zvířat opětovnou fixací?
Odpověď:
Je to možné v případě, že chovatel má důkaz o tom, že má silně zamořené stádo a že k ozdravení použije metodu s vakcinací. V opačném případě, kdy by výsledek sérologického vyšetření následně potvrdil ve stádě jen několik pozitivních zvířat, by vakcinace byla zbytečným finančním luxusem, neboť by bylo možné stádo ozdravit rychleji a hlavně levněji metodou bez vakcinace.
Otázka: Musí být ozdravovací plán pro hospodářství sestaven a schválen i v případě, že vstupní sérologické vyšetření je u všech zvířat negativní nebo bylo pozitivní jedno nebo dvě zvířata?
Odpověď:
Ano musí, čím bude jednodušší ozdravení, tím může být stručnější ozdravovací plán. I v případě, že jsou všechna zvířata negativní, musí být stanoveno, kdy budou provedena závěrečná vyšetření, období v němž bude probíhat pozorovací doba, a zásady, aby nedošlo k zavlečení původce IBR do stáda. Tím by došlo ke změně nákazové situace a nutnosti změnit záměr a metodu ozdravení.
Otázka: Je nutné provádět druhé revakcinace výkrmového skotu společně ustájeného se základním stádem v 18 měsících stáří? Je zde nebezpečí zranění osob.
Odpověď:
Není to nutné za předpokladu, že zvířata budou cca do 22 měsíců věku přemístěna na porážku. Je možné první vakcinace (základní imunizace) u telat určených k výkrmu posunout a vakcinace provést v 7 – 9 měsících, čímž se provedení prvních revakcinací posune na 13 – 15 měsíců. Protilátková ochrana pak přetrvá do období porážky.
Otázka: Je možné do úředně prostých hospodářství přemísťovat skot z hospodářství úředně ozdravených?
Odpověď:
Ano, ale jen zvířata bez protilátek proti celému viru, tzn. negativní v konvenčním ELISA testu.
Otázka: Kdy je možné používat živé a kdy inaktivnované vakcíny?
Odpověď:
V ČR bylo rozhodnuto (obdobně jako v SRN), že živá vakcína bude použita pro primovakcinaci (základní imunizaci) a inaktivovaná vakcína bude použita pro revakcinace.
Otázka: V případě, že na závěr ozdravování bude vzhledem k výskytu pozitivního zvířete nutno provést více vyšetření, bude všechna hradit stát?
Odpověď:
Nebude, stát zajistí úhradu pouze dvou závěrečných vyšetření zvířat starších 6 měsíců, která měla negativní výsledek u všech vyšetřovaných zvířat. To znamená těch vyšetření, na jejichž základě je možné hospodářství prohlásit za úředně prosté (ozdravené) od IBR.
Otázka: Nebylo by možné ve stádě, v němž při vstupním sérologickém vyšetření byla zjištěna pouze negativní zvířata, období vyšetření zkrátit a neuplatňovat pozorovací dobu?
Odpověď:
Období mezi nezbytnými vyšetřeními, na základě kterých by se dalo hospodářství (stádo) prohlásit za prosté IBR, nelze zkrátit. Je nutno dodržet ustanovení odst. 1.4.1. přílohy III, rozhodnutí Komise 2004/558/ES, která stanovuje, že sérologická vyšetření mohou být provedena v intervalu 5 – 7 měsíců.
Otázka: Není chybou při ozdravování, že se telata, která jsou mladší než 6 měsíců, v době provedení vstupního sérologického vyšetření dále nevyšetřují a jsou považována automaticky za sérologicky negativní skot?
Odpověď:
Telata jsou po narození chráněna před infekcí původcem IBR kolostrálními protilátkami. Tyto protilátky většinou vymizí do 6 měsíců věku telat, výjimečně přetrvají déle. Je pravda, že u některých telat, u kterých kolostrální imunita pomine dříve než dosáhnou věku 6 měsíců, může dojít k infikování vzhledem k tomu, že ve stádě bylo provedeno vakcinování, resp. protilátková chráněnost po vakcinaci nastoupila později.
Lze doporučit, aby si chovatel telata narozená 6 měsíců před provedením vakcinace stáda markerovými vakcínami evidoval. Po vyřazení všech pozitivních zvířat ze stáda (zjištěných vstupním vyšetřením) je vhodné tuto skupinu před prvním závěrečným vyšetřením sérologicky vyšetřit gE ELISA testem a případná infikovaná (pozitivní) zvířata vyřadit ze stáda a poté za 4 – 6 týdnů provést 1. závěrečné vyšetření stáda (viz NOP od IBR).
Otázka: Jaký je postup v IBR prostém nebo ozdraveném stádě, v němž byl při laboratorním vyšetření (provedeném podle Metodiky kontroly zdraví) zjištěn pozitivní skot?
Odpověď:
Postup je následující:
- hospodářství se pozastaví status prostého IBR,
- od pozitivního kusu se ihned po získání výsledku z laboratoře provede opakovaný odběr krve a vzorek se zašle ke konfirmačnímu vyšetření do SVÚ Jihlava. Na žádanku je nutné poznamenat, že se jedná o konfirmační vyšetření.
V případě, že výsledek konfirmačního vyšetření je pozitivní, hospodářství se odejme status hospodářství prostého IBR.
Status IBR úředně prostého nebo IBR úředně ozdraveného hospodářství může chovatel znovu získat, provede-li u skotu staršího 6 měsíců společně ustájeného ve stáji, případně u dalšího skotu, který přišel nebo mohl přijít do kontaktu s pozitivním kusem (nutno individuálně posoudit) dvě sérologická vyšetření s časovým odstupem 2 měsíců. První vyšetření nesmí být provedeno dříve než za 30 dnů po odsunu pozitivního kusu ze stáda.
Otázka: Jak je možné, že při závěrečném vyšetření v hospodářství ozdravovaném vakcinační metodou se po vyřazení všech pozitivních kusů (dle vstupního vyšetření) znovu objeví pozitivní kus?
Odpověď:
Může se to stát z několika důvodů:
- ve stádě mohlo dojít zejména v počátku ozdravování vlivem vyššího infekčního tlaku, kdy imunitní chráněnost zvířat nebyla ještě dostatečná k reinfekcím,
- mohlo dojít k infikování některých telat mladších 6 měsíců, u nichž kolostrální chráněnost skončila např. ve 4 nebo 5 měsíců věku a v době před zavakcinováním stáda se tele infikovalo,
- výjimečně selhání imunizační účinnosti použitých vakcín obecně nebo jen u některých zvířat,
- vlivem neobvykle silných stresů zvířat, oslabení imunity a následné infikování virem z prostředí. Může se to stát opět zejména v počátcích ozdravování.
- případně další důvody.
Otázka: Jaký je postup v hospodářství v případě, že byl při závěrečném vyšetření zjištěn pozitivní kus na IBR?
Odpověď:
Postup je následující:
- pozitivní zvíře (zvířata) se vyřadí,
- za 4 – 6 týdnů po vyřazení pozitivního zvířete se provede opakované vyšetření skotu staršího 6 měsíců. Je-li výsledek negativní, stanoví se šestiměsíční pozorovací doba a na závěr se provede opět sérologické vyšetření.
V případě, že je pozitivní zvíře zjištěno při vyšetření provedeném na závěr pozorovací doby, musí se pozorovací doba opakovat.
Otázka: Proč je nutné na závěr ozdravení metodou bez vakcinace provádět tři sérologická vyšetření a při dokončení ozdravování metodou s vakcinací pouze dvě vyšetření?
Odpověď:
Ještě v roce 2006 bude provedena úprava, takže i na závěr ozdravení eliminační metodou bez vakcinace budou požadována dvě vyšetření. Současný požadavek tří vyšetření u metody bez vakcinace vycházel z určitých obav, že ve stádě imunitně nechráněném protilátkami se může snáze (i déle) skrývat latentně infikované zvíře, které by se mohlo po zátěži stát rizikem pro ozdravené stádo. Dosavadní zkušenosti však ukazují, že je možné pozorovací dobu zahájit již po jednom negativním vyšetření.
Otázka: Chovatel má stádo 38 krav, mladý skot a několik telat. Při sérologickém vyšetření bylo 35 krav na IBR pozitivních. Krávy již nejsou zapouštěny a chov má zhruba v červenci 2007 končit. Jak v tomto případě postupovat?
Odpověď:
Je potřebné chovateli vyhovět a nechat jej po stanovenou dobu skot chovat. Je však nutné posoudit rizikovost tohoto hospodářství ve vztahu k prostým a ozdravovaným hospodářstvím. V případě, že toto hospodářství bude posouzeno jako rizikové, je nutné skot vakcinovat a revakcinacemi v 6 měs. intervalech udržovat v imunitě. Při ukončení chovu skotu v tomto hospodářství dodržet zásady pro přemisťování (zejména u skotu, který bude přemístěn za účelem dalšího chovu) zvířat stanovené v NOP od IBR (Mze ČR) a MN č. 10/2005 (SVS ČR).
Otázka
Musí být prováděno vstupní sérologické vyšetření u výkrmového skotu ustájeného společně s ozdravovaným skotem ?
Odpověď
Podle čl. 7, MN č. 10/2005 se tento skot nevyšetřuje. Vyšetřen by musel být v případě, že se chovatel na základě výsledků vstupního sérologického vyšetření ostatních kategorií zvířat (viz čl. 7 NOP od IBR) rozhodl k ozdravení stáda eliminační metodou bez vakcinace. V tom případě je nutné znát sérologicky pozitivní zvířata i u společně ustájeného výkrmového skotu, aby tato mohla být ve stanoveném termínu vyřazena.
Otázka
Je možné v případě oprávněné domněnky chovatele, že má silně zamořené stádo, upustit od vstupního sérologického vyšetření a celé stádo vakcinovat markerovou vakcínou, revakcinovat po 6 měsících a pak teprve provést sérologické vyšetření s dotací státu?
Odpověď
Chovatele k tomuto postupu vedou asi provozní důvody, protože jinak je to pro něho nevýhodné. Pokud by chtěl individuálně detekovat infikovaná zvířata až po zavakcinování stáda markerovou vakcínou pak by musel vyšetření nechat provést gE ELISA testem, jehož cena je dvojnásobná ve srovnání s cenou konvenčního ELISA testu, jímž se vyšetřují zvířata starší 6 měsíců na začátku ozdravování. Chovatel musí přesně identifikovat, která zvířata ve stádě jsou infikovaná, jejichž vyřazením „začíná konec“ ozdravování.
Postup, při kterém by chtěl chovatel označit celé stádo za infikované a zahájit ozdravování přímo vakcinováním (základní imunizací) bez vstupního vyšetření nelze doporučit z toho důvodu, že málokdy bude stádo zamořené ze 100% (s výjimkou stád s malým počtem skotu), takže ozdravování by se prodloužilo a chovateli přinese vyšší náklady spojené s vakcinováním.
Otázka
Je rozdíl ve finanční úhradě laboratorních vyšetření na IBR u stád prostých a stád, která zahajují ozdravování ?
Odpověď
Sérologická vyšetření na IBR je nutné v zásadě rozlišovat na 2 skupiny:
- na vyšetření v IBR prostých (ozdravených) stádech, prováděná v rámci Metodiky kontroly zdraví a nařízené vakcinace. V rámci těchto vyšetření je testováno 1x za 12 měsíců 100% skotu staršího 24 měsíců. Jedná se o vyšetření sloužící k potvrzení (nepotvrzení) IBR prostého (ozdraveného) statusu stáda. V tomto případě stát přispívá na úhradu sérologických vyšetření u 50% vyšetřovaného skotu.
- Vstupní sérologické vyšetření ve stádech skotu na začátku ozdravování. V tomto případě je vyšetřován skot podle schématu v NOP od IBR již od stáří 6 měsíců a úhrada laboratorního vyšetření je ze 100% hrazena státem.
V obou případech se jedná o jinou kategorii finančních prostředků. Proto je nezbytné, aby soukromý veterinární lékař v objednávce (žádance) laboratorního vyšetření tyto dvě kategorie bezpodmínečně odlišil.
Bližší informace podají KVS.
Otázka
Lze provádět vakcinaci mladého skotu v 7, 8 měsíci věku nebo musí být striktně dodržováno 6 měsíců stáří?
Odpověď
Základní imunizaci je nutné provést jednorázově u všeho skotu ve stádě od stáří 6 měsíců. Další vakcinace telat, která dovršila stáří 6 měsíců je možné provádět v období 6 – 9 měsíců věku.
Otázka
Je možné z provozních důvodů v paseném stádě, které bylo vyšetřeno a potvrzen malý počet pozitivních kusů a tyto kusy byly bezprostředně po vyšetření vyřazeny, provést další vyšetření skotu až na podzim po „stažení“ skotu do stájí?
Odpověď
V zásadě ano. V tomto případě by bylo potřebné zjistit původ sérologické pozitivity zvířat. Jedná-li se o sérologickou pozitivitu u dříve vakcinovaných zvířat, je pravděpodobné, že ve stádě necirkuluje původce IBR. Pak je také vysoká pravděpodobnost, že při podzimním vyšetření bude u zvířat výsledek negativní. Přes zimní období se stanoví pozorovací doba a před jarním vypuštěním zvířat na pastvu na základě posledního sérologického vyšetření, bude-li výsledek negativní, bude možné stádo prohlásit za prosté IBR. Ale na druhé straně se může stát, že chovatel na podzim zjistí, že má zamořené stádo a bude muset zahájit ozdravování vakcinační metodou.
Pokud však chovatel „riskne“ po vyřazení pozitivních zvířat vyšetření až na podzim, nesmí se toto stádo považovat za bezpečné (nerizikové) a nesmí se dostat do kontaktu se stádem prostým či ozdraveným od IBR!
Otázka
Má vakcinace březích plemenic negativní dopady na průběh březosti a na vyvíjející se plod?
Odpověď
Podle schématu ozdravování je vakcinace i u gravidních zvířat nezbytností. Podmínkou pro registraci vakcín je i testace jejich vlivu v období březosti na matku i plod.
U vakcín registrovaných v ČR udávají výrobci, že vakcíny, pokud se použijí u březích zvířat nemají v tomto období jakékoliv negativní účinky. Toto potvrzují i dosavadní zkušenosti při ozdravování jak u konvenčních tak markerových vakcín.
Otázka
Je možné zveřejnit oficiální ceny vakcín, aby chovatel věděl jaký je rozdíl mezi cenou od výrobce a cenou, kterou mu naúčtuje privátní veterinární lékař ?
Odpověď
Cena jedné vakcinační dávky, kterou chovateli naúčtuje soukromý veterinární lékař, se skládá z ceny výrobce + přirážky distributora + přirážky soukromého veterinárního lékaře.
Jestliže na podzim 2005 cena jedné vakcinační dávky, za kterou ji výrobce prodával odběratelům (dealerům) byla vzácně vyrovnaná na úrovni cca 80 Kč za dávku, tak po jednání Unie chovatelů s výrobními firmami, reagovaly firmy (dosud ne všechny) snížením ceny o více než 1/3. Nutno připomenout (časté dotazy), že v rámci distribučních mechanizmů mohou výrobci prodat vakcínu v souladu s platnou legislativou jen přes schváleného distributora léčiv.
Chovatel má možnost informovat se na aktuální cenu u výrobců vakcín. Jejich seznam je přílohou Metodického návodu SVS ČR č. 10.
Otázka
Je nutné vakcinovat zástavový skot (býčky) vykrmovaný v ČR, případně vyvážený z ČR?
Odpověď
U zástavového skotu vykrmovaného v ČR, který je ustájen v provozně a prostorově oddělené výkrmně, vakcinace nemusí být prováděna. Pokud jsou vykrmovaná zvířata ustájena společně se základním stádem a chovatel se rozhodne pro ozdravování vakcinační metodou, pak je vakcinace zástavového skotu nezbytná.
- u zástavového skotu obchodovaného do členských států EU stanovují podmínky články 2 a 3 rozhodnutí Komise č. 558/2004/ES
- u zástavového skotu vyváženého do třetí země stanovuje podmínky z hlediska zdraví zvířat individuálně tato země.
Otázka
Jak dlouho bude ozdravování v ČR trvat? Bude stát přispívat na ozdravování celou dobu?
Odpověď
Délka procesu ozdravování v ČR bude závislá na tom, jak chovatelé pochopí výhodnost včasného zahájení ozdravování. Základní regionální oblastí pro ozdravení je okres. Okresní pracovní skupina musí rozhodnout o postupu zahájení ozdravování v jednotlivých hospodářstvích. Snahou by mělo být co nejdříve „rozjet“ ozdravování ve stádech s vyšším stavem skotu a následně pak u chovatelů s nižšími stavy, kde bude proces trvat kratší dobu.
Stát přislíbil příspěvek na 7 roků od zahájení, tzn. do 31. 12. 2012. Do tohoto data může dokončit ozdravování i silně zamořené stádo, začne-li včas.
Otázka
Chovatel, který má IBR prostý chov, si musí na vlastní náklady nechat vyšetřovat zvířata?
Odpověď
Má-li být hospodářství s chovem skotu trvale považováno za IBR prosté (nebo ozdravené), musí chovatel v intervalu 12 měsíců nechat sérologicky vyšetřit 100% zvířat starších 24 měsíců. To stanovuje Metodika kontroly zdraví a nařízené vakcinace (rozhodnutí Komise 558/2004/ES). V roce 2006 hradí stát vyšetření 50% zvířat.
Pokud by chovatel neprovedl vyšetření, KVS mu status prostého (ozdraveného) stáda pozastaví. Provede-li do 30 dnů od pozastavení statusu vyšetření dle Metodiky a toto bude mít negativní výsledek, status prostého/ozdraveného stáda bude opět přiznán.
Neprovede-li chovatel vyšetření, bude mu status odebrán. Pro znovuzískání statusu bude muset vyšetřit 2x zvířata starší 6 měsíců (druhé vyšetření po šestiměsíční pozorovací době) s negativním výsledkem (viz rozhodnutí Komise 558/2004/ES).
Post
