Další informace k nákaze

 
Infekční anemie koní

Infekční anémie koní je virové onemocnění lichokopytníků (koně, osli, zebry), probíhající v akutní až chronické či latentní formě a je charakterizováno anemií, kolísavou horečkou a celkovým chřadnutím. Onemocnění je rozšířeno po celém světě, Česká republika je od roku 1989 této nákazy prostá. Nákaza není přenosná na člověka.

Přenos nákazy

Virus se přenáší nejčastěji krev sajícím bodavým hmyzem, který však slouží pouze jako mechanický vektor. Podle dostupných zdrojů byl virus infekční anémie detekován na ústním ústrojí komárů hodinu po sání, za 4 hodiny po sání již přítomen nebyl. Vzhledem k tomu, že se onemocnění šíří prostřednictvím krevních buněk, jsou pro přenos nákazy rizikové všechny veterinární zákroky spojené s možným přenosem krve (nejčastější způsob nákazy!). Na injekční jehle při pokojové teplotě vydrží virus až 4 dny. Ze stejného důvodu mohou být nebezpečné i ošetřovatelské, podkovářské a jiné chovatelské pomůcky (hřebla, udidla, postroje). Přenos nákazy sekrety a exkrety nemocných zvířat (společné ustájení) je pro nízkou koncentraci viru ojedinělý.

Virus infekční anémie je relativně odolný vůči fyzikálním a chemickým vlivům. Teploty 56°C a 60°C C ničí virus za 60 min, teplota 100°C C za 15 min. V chladničkových teplotách (0°C-8°C) zůstává virus infekční několik měsíců až několik let. Mráz virus rovněž neničí. Dezinfekční prostředky virus likvidují.

Klinické příznaky

Inkubační doba se pohybuje zpravidla mezi 2 až 4 týdny. Klinické příznaky připomínají obraz akutní, nebo chronické sepse a vyskytují se ve čtyřech formách: akutní, subakutní, chronická a latentní.

K příznakům akutního průběhu patří rychlý nástup, vysoké horečky až 41 C, bledé sliznice, apatie a postoj jako při schvácení kopyt. V některých případech vznikají drobné krváceniny na sliznicích; zejména na spodině jazyka kolem „uzdičky“.

Při subakutním průběhu jsou příznaky obdobné jako u akutní formy, jsou však mírnější. Teplota bývá pouze zvýšená, popřípadě lze zaznamenat návratnou horečku. Kromě bledých sliznic můžeme pozorovat i bledou spojivku. Při zátěži dochází k dušnosti a pocení.

Při chronickém průběhu se kromě anemie projeví i hubnutí a celková slabost. Dochází k poruchám krevního oběhu a následkem toho k otokům zejména na spodině břicha a na končetinách.

Klinické příznaky latentního průběhu jsou nespecifické a nemusí být vůbec zpozorovány. Jedná se zejména o sníženou výkonnost a únavu.

Diagnostika

Vzhledem k velice různorodému klinickému průběhu nákazy je pro její potvrzení vždy nezbytné laboratorní vyšetření. Laboratorní diagnostika spočívá v sérologickém vyšetřením vzorku krve. Používá se mezinárodně uznávaný imunodifuzní Cogginsův test. Jako screeningovou metodu lze využít ELISA test. Izolace a kultivace viru infekční anémie koní je obtížná a rutinně se neprovádí. Virus je možné prokázat molekulárně biologickými metodami (např. nested RT-PCR) v krvi a orgánech infikovaných koní.

Léčba

Léčení infekční anemie koní neexistuje. Zvířata, která onemocnění překonají, zůstávají celoživotními nositeli této nemoci a představují tak riziko pro ostatní zvířata. Z těchto důvodů musí být infikovaná zvířata utracena a ostatní koně, kteří s nimi přišli do kontaktu, musí být umístěni do izolace a vyšetřováni do doby než je vyloučena nebo potvrzena nákaza.

Monitoring

Poslední výskyt této nákazy na území České republiky byl v roce 1988.

V současné době je dle platné Metodiky kontroly zdraví a nařízené vakcinace povinností chovatele jedenkrát ročně provádět sérologické vyšetření na infekční anemii koní u hřebců před odběrem spermatu.

Rozsah povinných preventivních vyšetření na jednotlivé roky stanovuje Metodika kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace schvalovaná MZe, která je dostupná zde.

Hlavní preventivní opatřením

• Kontrola přesunů – jedná se především o kontrolu při nákupu koní ze zahraničí, kdy je třeba zjistit skutečný původ koně a zvážit možná rizika. Sérologické vyšetření vypovídá pouze o přítomnosti protilátek, nikoli o přítomnosti infekce. Proto je vhodné při nákupu koní z rizikových oblastí, umístit koně po příjezdu do karantény a cca za 1 měsíc provést opakované sérologické vyšetření. Rovněž je nutné znát skutečný původ koní.
• Při účasti na závodech, svodech, dostizích i při běžných dovolených doporučujeme, aby si chovatelé zjistili aktuální nákazovou situaci v regionu, kam chtějí cestovat a pokud je v této oblasti zvýšené riziko výskytu nákazy, tuto cestu zvážili, případně přijali další preventivní opatření.
• Dodržování správné chovatelské praxe a pravidel biologické bezpečnosti – v praxi to znamená používat svoje chovatelské pomůcky (hřebla, udidla, postroje, kopytní nože). V případě, že jsou tyto pomůcky používány pro více koní z různých stájí je nutné tyto pomůcky očistit a ošetřit běžnými desinfekčními prostředky. To samé platí pro kovářské pomůcky (rašple, kopytní kleště, kopytní nože, podkovářské hřeby aj.), které mohou přijít do styku s krví. Samozřejmostí by mělo být dodržování těchto pravidel pro veterinární lékaře.
• Ochrana před vektory – protože virus je přenášen hmyzem mechanicky má tato ochrana význam především v oblastech s výskytem nákazy, v oblastech se zvýšeným rizikem, nebo při přesunech koní přes tyto oblasti.
• Pravidelné sledováni zdravotního stavu koní – v případě změny zdravotního stavu, sníženého příjmu krmiva, změny chování, apod. kontaktovat veterinárního lékaře a situaci konzultovat. V případě podezření na nákazu kontaktovat místní krajskou veterinární správu, která stanoví další kroky. Obecně platí, že pokud se v chovu vyskytne podezření na hromadné onemocnění zvířat, nesmí být zvířata, jejich produkty a ani jiné prostředky, či předměty do příjezdu úředního veterinárního lékaře přemísťovány mimo chov.

Veterinární podmínky pro konání svodů

Svod zvířat lze pořádat pouze pod státním veterinárním dozorem. Pořadatel svodu (závody, soutěže, výstavy, atd.) je povinen požádat obec o povolení konání svodu. Před podáním žádosti o povolení konání svodu zvířat je pořadatel povinen vyžádat si od krajské veterinární správy podmínky pro konání svodu a zajistit jejich dodržování.

V případě účasti koní starších 12 měsíců, musí být provedeno laboratorní vyšetření na infekční anemii koní s negativním výsledkem; toto vyšetření nesmí být starší 12 měsíců. Pokud se svodu v ČR účastní zahraniční koně, musí být doprovázeni veterinárním osvědčení TRACES, které potvrzuje úřední veterinární lékař země původu koně.