Aktuality k současné situaci
katarální horečky ovcí naleznete zde.
Informace o nákaze
Katarální horečka ovcí na sebe poprvé upoutala zvýšenou pozornost v roce 2006, když se v Nizozemí objevil sérotyp 8. Do té doby se mělo za to, že nákaza se týká pouze Afriky, případně jižních států Evropy. Z Nizozemí se pak nákaza postupně rozšířila do okolních států, na sever a východ Evropy a v roce 2008 taky do České republiky.
Katarální horečka ovcí je infekčním onemocněním přežvýkavců a není přenosné na člověka. Původcem katarální horečky ovcí je orbivirus, který patří do čeledi Reoviridae. V současné době je známo 24 zřetelně rozpoznatelných sérotypů BTV1 až BTV24, přičemž některé z nich nejsou nijak epizotologicky významné. V Evropě dnes největší problém způsobují sérotypy BTV3, BTV1, BTV2, BTV4, BTV8 a BTV16.
V rámci diferenciální diagnostiky je třeba vyloučit nákazy, jako jsou slintavka a kulhavka, příměť pysková, mor malých přežvýkavců a zhoubná katarální horečka (hlavnička).
Klinické příznaky
U skotu mohou být klinické příznaky nevýrazné, a proto se stává významným zdrojem viru a hraje významnou roli v jeho přenášení. Sérotyp BTV8 se ale vyznačuje schopností způsobit u skotu projevy klinických příznaků. Onemocnění se projeví vezikulárními (puchýřky) a ulcerózními (vředy) změnami v dutině ústní a jako vezikulární a ulcerativní dermatitida (zánět kůže), dále koronitidou (otok a zčervenání kůže v oblasti přechodu rohoviny paznehtů a kůže), lakrimací (slzení) a salivací (slinění). Příznaky mohou být podobné jako u ovcí, viz. níže.
Nápadný je pokles produkce mléka. Morbidita (nemocnost) a mortalita (úmrtnost) je nízká. Morbidita se pohybuje kolem 2 % a mortalita kolem 0,3 %.
U ovcí jsou příznaky výraznější (zvláště u jehňat). Průběh může být perakutní až chronický. V případě perakutního průběhu ovce uhyne za 7 – 9 dní od nakažení, a to důsledkem prudkého plicního edému, z nozder vytéká pěnovitý sekret a dochází k udušení. U chronického průběhu může ovce také uhynout během 3 až 5 týdnů od nakažení, a to vlivem následných bakteriálních komplikací, které způsobují hlavně pasterely a následkem celkovému vyčerpání organizmu. Mírný průběh se obvykle v poslední fázi chronického stádia onemocnění zvýrazňuje a urychluje. Virus poškozuje cévní endotel a tím se vytvářejí v krevním řečišti sraženiny, důsledkem toho vzniká kongesce (městnání krve), edém (otok), hemoragie (krvácení), zánět a nekróza (odumření tkáně). Inkubační doba je u ovcí 4 – 6 dní. Prvním příznakem po uplynutí inkubační doby je stoupající tělesná teplota, 40,5 až 42°C. Za dva dny od počátku zvýšené teploty dochází k otokům pysků, nozder, líce, víček a mezisaničí, někdy také uší. Dále ke kongesci dutiny ústní, nosní, spojivky a v oblasti paznehtů. Z nozder vytéká zvýšené množství sekretu, který se později stává mukopurulentní (sore muzzle – hnisavá tlama). Zvířata jsou apatická. Protože je dutina ústní značně bolestivá, ovce při přijímání potravy drží krmení chvíli v tlamě bez žvýkání a to proto, aby došlo k provlhčení a tím k změkčení krmiva. Při žvýkání může docházet k výtoku pěny z koutků pysků. Na sliznici dutiny ústní a nozder jsou vidět drobné krváceniny. Tam, kde dochází ke tření zubů o jazyk a sliznice pysků je možné zjistit ulcerace. Může dojít k otoku jazyka, který se stane cyanotickým (blue tongue) a k jeho vyčnívání z dutiny ústní. Zvířata se pohybují obtížně důsledkem zánětlivých změn v oblasti paznehtů, kde můžeme pozorovat červeno-fialový oteklý pás na rozhraní rohoviny a kůže. Morbidita je kolem 3,5 % a mortalita cca 1,5 %.
Přenos
Virus katarální horečky ovcí je šířen vektorem, kterým je hmyzí přenašeč – tiplík rodu Culicoides.
Na jihu Evropy přenáší nákazu teplomilný druh tiplíka Culicoides imicola, který vyžaduje dlouhodobě průměrnou teplotu nad 12°C. Virus pro množení v přenašečích vyžaduje teplotu nad 15°C. Culicoides imicola se nevyskytuje v ČR, protože potřebuje ke svému vývoji vyšší teploty, ale vyskytují se zde další potencionální přenašeči, nejčastěji C. obsoletus, C. pulicaris groups a C.impunctat.
Virus může být šířen semenem býků, které obsahuje infikované erytrocyty (červené krvinky) nebo leukocyty (bílé krvinky). Experimentální studie prokázala, že 30 % jalovic inseminovaných BTV kontaminovaným semenem se staly viremické.
Více informací ohledně katarální horečky ovcí najdete na stránkách Komise:
http://ec.europa.eu/food/animals/animal-diseases/control-measures/bluetongue_en
Legislativa vztahující se ke katarální horečce ovcí:
- nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat (právní rámec pro zdraví zvířat). (konsolidované znění zde: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A02016R0429-20210421&qid=1638429725739)
- nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 2020/689, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla pro dozor, eradikační programy a status území prostého pro některé nákazy uvedené na seznamu a nově se objevující nákazy. (konsolidované znění zde: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A02020R0689-20210421&qid=1638429593923)
Výskyt katarální horečky ovcí v ČR (sérotyp 3)
První ohnisko katarální horečky ovcí (dále jen „KHO“) v ČR (po 15 letech bez výskytu KHO) bylo potvrzeno dne 6. 9. 2024 na hospodářství s chovem ovcí, koz a skotu v Jindřichovicích, okres Sokolov, Karlovarský kraj. Téhož dne bylo potvrzeno další ohnisko v Karlovarském kraji v obci Šindelová v hospodářství s chovem skotu a ovcí. V potvrzených ohniscích byla nařízena mimořádná veterinární opatření v souladu s legislativou.
Do dne 14.10. 2024 bylo potvrzeno celkem 54 ohnisek KHO.
Státní veterinární ústav Jihlava potvrdil, že sérotyp KHO, který se vyskytuje v ČR, je sérotyp 3.
ÚVS SVS vydala dne 10. 9. 2024 Nařízení Státní veterinární správy (mimořádná veterinární opatření) ve znění pozdějších změn, v němž jsou uvedeny územní celky, které zahrnuje pásmo katarální horečky ovcí v ČR.
Tímto pásmem se stanovují tyto územní celky:
Karlovarský kraj (všechny okresy), Ústecký kraj (všechny okresy), hlavní město Praha, Středočeský kraj (všechny okresy), Liberecký kraj (všechny okresy), Plzeňský kraj (všechny okresy), Jihočeský kraj (všechny okresy), Kraj Vysočina (okres Pelhřimov, okres Havlíčkův Brod, okres Jihlava), Pardubický kraj (okres Pardubice, okres Chrudim), Královehradecký kraj (všechny okresy).
Na následující mapě je pásmo vyznačeno modře:
Aktuální nákazová situace v Evropě
V první polovině roku 2024 byla katarální horečka ovcí (KHO) hlášena ve Francii, Německu, Dánsku, Lucembursku – sérotyp BTV-3. Dále ve španělsku (BTV-4 a BTV-8) a v Andoře (BTV-8).
(Pozn. Ohniska KHO mají do systému ADIS povinnost hlásit podle legislativy EU pouze členské státy nebo jejich oblasti prosté KHO – podle příslušných sérotypů.)
V roce 2023 bylo zaznamenáno rozšíření sérotypu katarální horečky ovcí BTV-3 v Evropě, byl potvrzen v Nizozemí, Belgii a v Německu. Dále byla katarální horečka ovcí hlášena ze Španělska, a to sérotyp BTV-4. Proti sérotypu BTV-3 zatím není na úrovni EU dostupná registrovaná vakcína (vývoj vakcíny však probíhá). Existují vakcíny schválené na národní úrovni v Německu a v Holandsku.
V roce 2022 byla katarální horečka ovcí hlášena na území Španělska a Portugalska.
V roce 2021 byla katarální horečka ovcí potvrzena v Řecku, Itálii, Francii, Chorvatsku, Španělsku, Bulharsku, Belgii, Portugalsku, Německu, Rumunsku.
V roce 2020 se ohniska katarální horečky ovcí potvrdila v mnoha státech v Evropě (Itálie, Španělsko, Portugalsko, Řecko, Kypr, Malta, Francie, Německo, Švýcarsko, Belgie, Chorvatsko, Rumunsko a Bulharsko). Uvedené státy spadají do uzavřených pásem (ochranné pásmo a pásmo dozoru), která zahrnují území o poloměru 100 km (ochranné pásmo) kolem každého zamořeného hospodářství a území 50 km za hranicí ochranného pásma (pásmo dozoru).
Ohniska katarální horečky ovcí v roce 2024 (k datu 15.8.2024)
Zdroj: ADIS
Post
