Aktuality k současné situaci
katarální horečky ovcí (KHO) naleznete zde.
Informace o nákaze
Katarální horečka ovcí (KHO) na sebe poprvé upoutala zvýšenou pozornost v roce 2006, když se v Nizozemí objevil sérotyp 8. Do té doby se mělo za to, že nákaza se týká pouze Afriky, případně jižních států Evropy. Z Nizozemí se pak nákaza postupně rozšířila do okolních států, na sever a východ Evropy a v roce 2008 taky do České republiky.
Katarální horečka ovcí je infekčním onemocněním přežvýkavců a není přenosné na člověka. Původcem katarální horečky ovcí je orbivirus, který patří do čeledi Reoviridae. V současné době je známo 24 zřetelně rozpoznatelných sérotypů BTV1 až BTV24, přičemž některé z nich nejsou nijak epizotologicky významné. V Evropě dnes největší problém způsobují sérotypy BTV3, BTV1, BTV2, BTV4, BTV8 a BTV16.
V rámci diferenciální diagnostiky je třeba vyloučit nákazy, jako jsou slintavka a kulhavka, příměť pysková, mor malých přežvýkavců a zhoubná katarální horečka (hlavnička).
Klinické příznaky
U skotu mohou být klinické příznaky nevýrazné, a proto se stává významným zdrojem viru a hraje významnou roli v jeho přenášení. Sérotyp BTV8 se ale vyznačuje schopností způsobit u skotu projevy klinických příznaků. Onemocnění se projeví vezikulárními (puchýřky) a ulcerózními (vředy) změnami v dutině ústní a jako vezikulární a ulcerativní dermatitida (zánět kůže), dále koronitidou (otok a zčervenání kůže v oblasti přechodu rohoviny paznehtů a kůže), lakrimací (slzení) a salivací (slinění). Příznaky mohou být podobné jako u ovcí, viz. níže.
Nápadný je pokles produkce mléka. Morbidita (nemocnost) a mortalita (úmrtnost) je nízká. Morbidita se pohybuje kolem 2 % a mortalita kolem 0,3 %.
U ovcí jsou příznaky výraznější (zvláště u jehňat). Průběh může být perakutní až chronický. V případě perakutního průběhu ovce uhyne za 7 – 9 dní od nakažení, a to důsledkem prudkého plicního edému, z nozder vytéká pěnovitý sekret a dochází k udušení. U chronického průběhu může ovce také uhynout během 3 až 5 týdnů od nakažení, a to vlivem následných bakteriálních komplikací, které způsobují hlavně pasterely a následkem celkovému vyčerpání organizmu. Mírný průběh se obvykle v poslední fázi chronického stádia onemocnění zvýrazňuje a urychluje. Virus poškozuje cévní endotel a tím se vytvářejí v krevním řečišti sraženiny, důsledkem toho vzniká kongesce (městnání krve), edém (otok), hemoragie (krvácení), zánět a nekróza (odumření tkáně). Inkubační doba je u ovcí 4 – 6 dní. Prvním příznakem po uplynutí inkubační doby je stoupající tělesná teplota, 40,5 až 42°C. Za dva dny od počátku zvýšené teploty dochází k otokům pysků, nozder, líce, víček a mezisaničí, někdy také uší. Dále ke kongesci dutiny ústní, nosní, spojivky a v oblasti paznehtů. Z nozder vytéká zvýšené množství sekretu, který se později stává mukopurulentní (sore muzzle – hnisavá tlama). Zvířata jsou apatická. Protože je dutina ústní značně bolestivá, ovce při přijímání potravy drží krmení chvíli v tlamě bez žvýkání a to proto, aby došlo k provlhčení a tím k změkčení krmiva. Při žvýkání může docházet k výtoku pěny z koutků pysků. Na sliznici dutiny ústní a nozder jsou vidět drobné krváceniny. Tam, kde dochází ke tření zubů o jazyk a sliznice pysků je možné zjistit ulcerace. Může dojít k otoku jazyka, který se stane cyanotickým (blue tongue) a k jeho vyčnívání z dutiny ústní. Zvířata se pohybují obtížně důsledkem zánětlivých změn v oblasti paznehtů, kde můžeme pozorovat červeno-fialový oteklý pás na rozhraní rohoviny a kůže. Morbidita je kolem 3,5 % a mortalita cca 1,5 %.
Přenos
Virus katarální horečky ovcí je šířen vektorem, kterým je hmyzí přenašeč – tiplík rodu Culicoides.
Na jihu Evropy přenáší nákazu teplomilný druh tiplíka Culicoides imicola, který vyžaduje dlouhodobě průměrnou teplotu nad 12°C. Virus pro množení v přenašečích vyžaduje teplotu nad 15°C. Culicoides imicola se nevyskytuje v ČR, protože potřebuje ke svému vývoji vyšší teploty, ale vyskytují se zde další potencionální přenašeči, nejčastěji C. obsoletus, C. pulicaris groups a C.impunctat.
Virus může být šířen semenem býků, které obsahuje infikované erytrocyty (červené krvinky) nebo leukocyty (bílé krvinky). Experimentální studie prokázala, že 30 % jalovic inseminovaných BTV kontaminovaným semenem se staly viremické.
Více informací ohledně katarální horečky ovcí najdete na stránkách Komise:
http://ec.europa.eu/food/animals/animal-diseases/control-measures/bluetongue_en
Legislativa vztahující se ke katarální horečce ovcí:
- nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat (právní rámec pro zdraví zvířat). (konsolidované znění zde: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A02016R0429-20210421&qid=1638429725739)
- nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 2020/689, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429, pokud jde o pravidla pro dozor, eradikační programy a status území prostého pro některé nákazy uvedené na seznamu a nově se objevující nákazy. (konsolidované znění zde: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A02020R0689-20210421&qid=1638429593923)
Výskyt katarální horečky ovcí v ČR (sérotyp 3)
První ohnisko katarální horečky ovcí (dále jen „KHO“) v ČR (po 15 letech bez výskytu KHO) bylo potvrzeno dne 6. 9. 2024 na hospodářství s chovem ovcí, koz a skotu v Jindřichovicích, okres Sokolov, Karlovarský kraj. Téhož dne bylo potvrzeno další ohnisko v Karlovarském kraji v obci Šindelová v hospodářství s chovem skotu a ovcí. V potvrzených ohniscích byla nařízena mimořádná veterinární opatření v souladu s legislativou. Od září 2024 do konce prosince 2024 bylo v ČR potvrzeno celkem 115 ohnisek KHO sérotypu 3 v krajích Ústeckém, Karlovarském, Libereckém, Středočeském, Jihočeském, Plzeňském a v kraji Vysočina.
ÚVS SVS vydala dne 10. 9. 2024 Nařízení Státní veterinární správy (mimořádná veterinární opatření) ve znění pozdějších změn, v němž byly uvedeny územní celky, které zahrnovalo pásmo katarální horečky ovcí v ČR (tzn. oblast ČR s výskytem KHO). Do 29. 10. 2024 byla ČR rozdělena na část území prostou KHO a část území, které zahrnovalo pásmo KHO. Ponechání prosté části ČR usnadňovalo chovatelům zvířat vnímavých ke KHO obchodování se zvířaty s ostatními členskými státy. Bylo však omezeno přemísťování zvířat mezi těmito 2 částmi ČR, kdy zvířata, která měla být přemísťována z pásma KHO v ČR do části prosté ČR musela splňovat určité zdravotní garance dané podmínkami celostátního Nařízení Státní veterinární správy- MVO. Z důvodu šíření nákazy bylo prostřednictvím Nařízení Státní veterinární správy (mimořádná veterinární opatření) ze dne 29.10.2024 rozšířeno pásmo katarální horečky ovcí na celou ČR. To znamená, že od uvedeného data je celá ČR státem bez statusu prostého ke katarální horečce ovcí.
SVS zavedla v ČR entomologický monitoring za účelem stanovení období sezónně prostého katarální horečky ovcí v ČR (tedy období bez aktivity přenašečů onemocnění, tiplíků rodu Culicoides). V ČR bylo rozmístěno celkem 39 pastí na odchyt hmyzu v chovech hospodářských zvířat, laboratorní vyšetření zachyceného hmyzu provádí SVÚ Jihlava. Na základě výsledků entomologického monitoringu bylo vyhlášeno období sezónně prosté KHO v ČR ode dne 29. 11. 2024. V tomto období nedochází v ČR k šíření nákazy KHO prostřednictvím Culicoides. Období bude ukončeno se vzestupem aktivity tiplíků rodu Culicoides na základě výsledků entomologického monitoringu. Předpoklad ukončení je konec dubna 2025.
Aktuální nákazová situace v Evropě
V roce 2024 byla katarální horečka ovcí (KHO) hlášena ve Francii, Německu, Dánsku, Lucembursku, Rakousku, Švédsku, Portugalsku, Španělsku a v Polsku – sérotyp BTV-3. Dále ve Španělsku byly hlášeny sérotypy BTV-4, BTV-8 a BTV 1, v Andoře BTV-8.
(Pozn. Ohniska KHO mají do systému ADIS povinnost hlásit podle legislativy EU pouze členské státy nebo jejich oblasti prosté KHO – podle příslušných sérotypů, další státy pouze v případě výskytu nového sérotypu.)
V roce 2023 bylo zaznamenáno rozšíření sérotypu katarální horečky ovcí BTV-3 v Evropě, byl potvrzen v Nizozemí, Belgii a v Německu. Dále byla katarální horečka ovcí hlášena ze Španělska, a to sérotyp BTV-4.
V roce 2022 byla katarální horečka ovcí hlášena na území Španělska a Portugalska.
V roce 2021 byla katarální horečka ovcí potvrzena v Řecku, Itálii, Francii, Chorvatsku, Španělsku, Bulharsku, Belgii, Portugalsku, Německu, Rumunsku.
V roce 2020 se ohniska katarální horečky ovcí potvrdila v mnoha státech v Evropě (Itálie, Španělsko, Portugalsko, Řecko, Kypr, Malta, Francie, Německo, Švýcarsko, Belgie, Chorvatsko, Rumunsko a Bulharsko).
Ohniska katarální horečky ovcí v roce 2024:
Zdroj: ADIS
Post
