Mor malých přežvýkavců

(Pseudorinderpest, Peste des Petits Ruminants, Small Ruminants’ Plague)

Mor malých přežvýkavců (PPR) je závažné virové onemocnění malých přežvýkavců způsobené morbillivirem blízce příbuzným viru moru skotu. Onemocnění je rozšířeno v Africe a Asii, vyskytuje se také v Turecku a v roce 2018 byla nákaza potvrzena v Bulharsku. V roce 2024 byl PPR potvrzen v některých členských státech EU (Řecko, Rumunsko). PPR se přenáší zejména přímým kontaktem – infekčním aerosolem – mezi zvířaty (může však být rozšířen i nepřímým přenosem). Nákaza může být do oblastí prostých infekce přenesena hlavně přepravou infikovaných zvířat. PPR je vysoce kontagiózní onemocnění.

Postup při výskytu nákazy v EU (zavedení mimořádných veterinárních opatření) je uplatňován v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687. Přijímaná opatření zahrnují rychlé utracení infikovaných stád a bezpečnou likvidaci kadáverů, vymezení uzavřených pásem, úřední omezení přemísťování zvířat, čištění a desinfekci.

Podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1882 se jedná o nákazu typu A.  Jedná se tedy o nákazu, při jejímž výskytu musí být přijímána okamžitá opatření k eradikaci.

 

Aktuální situace v Rumunsku a v Řecku k datu 6. 8. 2024

První ohnisko PPR na území Řecka bylo potvrzeno dne 11. 7. 2024 v regionu Thessaly (střední část Řecka). Do této doby nebyla nákaza PPR v Řecku nikdy potvrzena. V průběhu července a srpna 2024 bylo v Řecku potvrzeno k datu 6. 8. 2024 celkem 42 ohnisek PPR, kdy se nákaza rozšířila i do dalších oblastí Řecka.

První ohnisko v Rumunsku bylo potvrzeno dne 19. července 2024 v rumunské župě Tulcea. Do této doby nákaza PPR v Rumunsku nebyla nikdy potvrzena. V průběhu července a srpna 2024 bylo v Rumunsku potvrzeno k datu 6. 8. 2024 celkem 56 ohnisek PPR, většina z nich v župách Tulcea a Constanta. V Rumunsku je chováno významné množství ovcí určených pro export. První ohnisko PPR v župě Tulcea bylo potvrzeno na komerční farmě s počtem ovcí přes 51 000. Klinické příznaky u postižených zvířat zahrnovaly teplotu přes 40 °C, průjem, respirační potíže, deprese, anorexie.

V potvrzených ohniscích a v uzavřených pásmech vymezených kolem těchto ohnisek jsou uplatňována mimořádná veterinární opatření v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2020/687.

Řecko vzhledem k aktuální nákazové situaci pozastavilo odesílání (certifikaci) zásilek ovcí a koz z celého území Řecka do členských států EU, a to až do odvolání. Rumunsko přistoupí k certifikaci zásilek živých ovcí a koz (z oblastí mimo uzavřená pásma) až po obdržení souhlasu členského státu určení, a zároveň všechny zásilky ovcí a koz z Rumunska určené k přemístění do jiných členských států musí být povinně vyšetřeny na mor malých přežvýkavců.

Celkový přehled ohnisek PPR k datu 6. 8. 2024 – mapy (zdroj: ADIS)

Mapa č. 1. Rumunsko, Řecko (zdroj: ADIS)

 

Mapa č. 2. Rumunsko (zdroj: ADIS)

 

K 6. 8. 2024 hlásilo Rumunsko 56 ohnisek PPR v regionech:
Constanta – 6 ohnisek
Lalomita – 1 ohnisko
Timis – 1 ohnisko
Tulcea – 48 ohnisek

Mapa č. 3. Řecko (zdroj: ADIS)

 

K 6. 8. 2024 hlásilo Řecko 42 ohnisek ohnisek PPR v regionech:
Attica – 1 ohnisko
Crete – 2 ohniska
East Macedonia and Thrace – 2 ohniska
Peloponnese – 9 ohnisek
Thessaly – 25 ohnisek
West Greece – 3 ohniska

 

Výskyt moru malých přežvýkavců v Evropě do roku 2024

Dne 23. 6. 2018 byl mor malých přežvýkavců poprvé potvrzen na území Evropské unie, a to v Bulharsku. Místo výskytu bylo lokalizováno v regionu Yambol, v blízkosti hranic s Tureckem (10 km), kde se onemocnění endemicky vyskytuje. Druhý případ výskytu moru malých přežvýkavců byl potvrzen dne 28. 6. 2018. Nákaza byla zjištěna na farmě s celkem 151 ovcemi a 9 kozami ve vesnici Kosti, v oblasti Tsarevo, v regionu Burgas. Dne 9. 7. 2018 byla v Bulharsku vyhlášena další 4 ohniska moru malých přežvýkavců u ovcí a koz v regionu Yambol. Poslední ohnisko moru malých přežvýkavců ze dne 18. 7. 2018 bylo lokalizováno ve stejné oblasti. Od té doby až do roku 2024 nebyl PPR na území Evropské unie potvrzen.

 

Výskyt mimo EU:

PPR se vyskytuje ve více než 70 zemích v Asii, Africe a na Blízkém a Středním východě, do Evropy se dostal v roce 2016 (Gruzie). Probíhá celosvětový program pro kontrolu a eradikaci moru malých přežvýkavců v zemích výskytu – více na strankách WOAH (https://www.woah.org/en/disease/peste-des-petits-ruminants/#ui-id-2).

Mapa č. 4. Přehled zemí prostých moru malých přežvýkavců

Zdroj: WOAH: https://www.woah.org/en/disease/peste-des-petits-ruminants/#ui-id-5

 

Další informace o nákaze

Vnímavými druhy zvířat pro nákazu virem PPR se rozumí následující druhy zvířat: ovce a kozy, velbloudovití, jelenovití – viz příloha prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1882.

Inkubační doba: obvykle 4–6 dnů (rozmezí 3–10 dnů)

 

Klinické příznaky                                                           

• náhlý nástup horečnatého onemocnění, pyrexie trvá 4-6 dnů;
• deprese, anorexie;
• serózní výtoky z očí, nozder, postupně mukopurulentní výtoky;
• eroze / vředy v dutině ústní do 4 dnů od nástupu horečky, případně na jiných sliznicích, které postupně nekrotizují;
• nadměrné slinění;
• vodnatý, krvavý průjem (v pozdějších fázích);
• zápal plic – kašel, pleurální šelest, břišní dýchání;
• morbidita až 100 % s vysokou úmrtností.

 

Patoanatomické vyšetření

Při pitvě lze pozorovat následující změny:

• výrazné krustové strupy kolem dutiny ústní a nozder;
• eroze na sliznicích mohou být nalézány od dutiny ústní až po čepco-bachorové spojení;
• těžká intersticiální pneumonie;
• podél slizničních záhybů tlustého střeva se mohou vyskytovat charakteristické lineární červené oblasti překrvení nebo krvácení (ale nejsou konzistentním nálezem);
• obvykle je přítomna erozivní nebo hemoragická enteritida;
• lymfatické uzliny jsou zvětšené a slezina a játra mohou vykazovat nekrotické léze.

PPR je často zaměňován s jinými onemocněními, která se projevují horečkou a velmi podobnými klinickými příznaky, zejména pokud není v dané oblasti nákaza přítomna. Kvůli respiračním příznakům může být PPR zaměněn s pasteurelózou malých přežvýkavců. V mnoha případech je pasteurelóza sekundární infekcí PPR důsledkem imunosuprese vyvolané virem.

 

Klasifikace původce

PPR virus (PPRV) je zástupcem rodu Morbillivirus, blízce příbuzný viru moru skotu (RPV), vysoce infekčnímu patogenu skotu, který je v současnosti celosvětově vymýcen. Morbilliviry tvoří jeden rod v rámci podčeledi Paramyxovirinae z čeledi Paramyxoviridae.

 

Hostitelé

PPR postihuje malé přežvýkavce, nejedná se o zoonózu. Uvádí se, že kozy jsou náchylnější k infekci než ovce. Skot může být infikován virem, ale infekce je prokázána pouze přítomností specifických protilátek, zvířata nevykazují žádné klinické příznaky. Není známo, že by skot mohl mít roli v šíření viru. Velbloudi jsou taktéž považováni za vnímavý druh k PPR.

PPR může postihnout i volně žijící druhy v rámci řádu sudokopytníků, klinické infekce byly hlášeny např. u některých druhů gazel a u divoce žijících druhů ovcí a koz.

 

Cesty přenosu

Přímý přenos

K přenosu viru dochází zejména kontaktem s infikovanými zvířaty (infekční aerosol) nebo kontaktem s čerstvými sekrety či výkaly infikovaných zvířat. Virus se vyskytuje ve všech druzích sekretů, přibližně od 3 do 22 dní po infekci (dpi), i když je pravděpodobně infekční pouze do 12 dpi. Neexistuje žádný důkaz pro roli jakéhokoli členovce jako vektora PPRV nebo jiného morbilliviru.

Nepřímý přenos

Virus může být přenášen kontaminovanými předměty, ve kterých může přežít až 72 hodin v závislosti na vlhkosti, teplotě, množství slunečního světla a dalších faktorech. Virus je pravděpodobně stabilní v chlazeném mase po několik dní. Podobně je virus pravděpodobně stabilní v mléce, pokud je uchováváno v chladu.

 

Zdroje viru

• infikované ovce a kozy – nejčastější způsob zavlečení infekce do prostých stád.
• k zavlečení viru PPR může dojít prostřednictvím infikovaných živočišných produktů, ačkoli riziko je nízké a další šíření PPR touto cestou je nepravděpodobné.
• je možné zavlečení viru PPR prostřednictvím vozidel převážejících hospodářská zvířata, která se vracejí po dodání zvířat v infikovaných oblastech, a to zejména pokud nejsou uplatňována opatření biologické bezpečnosti.
• nepřímý přenos prostřednictvím infikovaných předmětů (oblečení, obuv, krmivo, stelivo, nástroje pro práci se zvířaty).