V roce 2012 byl hlášen výskyt viru HPAI H5N1 z 11 zemí z celého světa. Nejvíce nových ohnisek bylo hlášeno v jihovýchodní Asii (Bangladéš, Kambodža, Čína, Hong Kong, Indie, Myanmar a Vietnam) v Egyptě a státech Blízkého východu (Irán, Izrael). Nová ohniska byla hlášena z Austrálie, Mexika, Tchaj-wanu, Nepálu, Bhútánu a Jihoafrické republiky. V Číně byl detekován subtyp H5N2 a v Jižní Africe H5N2 a H7N1. V Mexiku byl detekován HPAI virus H7N3 a v Austrálii H7N7. V Evropě nebyl v roce 2012 hlášen žádný případ výskytu viru HPAI H5N1. V Evropě se prokázala LPAI v Nizozemí, Irsku, v Německu a stále je hlášen z italské oblasti Benátsko, Kalábrie, Kampánie, Lombardie a Toskánsko.
V Nizozemí byl hlášen v roce 2012 první případ nízcepatogenní ptačí chřipky v březnu a další pak v srpnu. Celkem bylo utraceno více jak 75 000 kusů drůbeže. První ohnisko LPAI bylo hlášeno u drůbeže v provincii Limburk, obci Kelpen-Oler. Dne 17. března došlo k potvrzení výskytu H5N2. Na hospodářství bylo chováno 44 500 výkrmových krůt. Veškerá drůbež na hospodářství byla utracena. Dne 9. 8. 2011 došlo k potvrzení výskytu LPAI H7N7 v chovu volně chovaných nosnic v provincii Utrecht, v obci Hagestein. Na hospodářství bylo chováno 31 870 nosnic ve volném výběhu. Všechny volně chované nosnice byly utraceny.
V Německu v regionu Šlesvicko-Holštýnsko, v obci Tangstedt byl potvrzen dne 18. prosince 2012 výskyt nízcepatogenní aviární influenzy subtypu H5N1 v chovu drůbeže s celkem 1 522 kusy (1200 husy, 300 nosnice). Všechna drůbež v hospodářství byla utracena a násadová vejce byla zničena. V regionu Hesensko, v okrese Waldeck-Frankenberg byl dne 30. prosince 2012 potvrzen výskyt nízcepatogenní aviární influenzy subtypu H5N2 ve smíšeném chovu drůbeže s celkem 59 kusy (1 husa, 50 kachen, 8 kuřat). Všechna drůbež v hospodářství byla utracena a neškodně odstraněna.
VIrsku v kraji Cork byl dne 17. března 2012 potvrzen výskyt nízcepatogenní ptačí chřipky H5N2 v chovu bažantů s celkem 153 kusy.
V italské oblasti Benátsko, Kalábrie, Kampánie, Lombardie a Toskánsko se stále potvrzuje u drůbeže výskyt nízcepatogenní influenzy.
Obecně lze konstatovat, že ačkoliv virus H5N1 je velmi virulentní, z hlediska epidemiologického se za posledních několik let stabilizoval. Výzkumy a sledování vlastností kmene H5N1 nedovolují podcenit riziko mutací, které představují nové nebezpečí pro lidskou populaci, respektive určitý potenciál pro pandemii. Proto je nutné vytvořit a zesílit infrastrukturu umožňující brzkou detekci a rychlou odpověď na jakoukoliv nebezpečnou nákazu.
Post
