Slintavka a kulhavka

Slintavka a kulhavka (SLAK) je vysoce kontagiózní virové onemocnění sudokopytníků (skot, ovce, kozy, prasata, buvol, volně žijící zvířata). Přenos onemocnění může být jak přímou cestou mezi zvířaty (inhalační cesta, orální cesta), tak nepřímou cestou – mechanický přenos (obuv, oblečení, dopravní prostředky), vítr, živočišné produkty (maso, mléko, kůže, vlna), krmivo.

Typické klinické příznaky u zvířat jsou následující: v počáteční fázi infekce nastupuje deprese, horečka, snížení produkce mléka, snížení příjmu krmiva, následně se vyskytují vezikuly (puchýřky vyplněné tekutinou) v dutině ústní, na končetinách a mléčné žláze. Tyto puchýřky po cca 1 dnu praskají a léze přecházejí v otevřené eroze na postižených místech. Mohou se vyskytnout i aborty, odúmrť narozených mláďat. V důsledku lézí zvířata obtížně přijímají potravu, objevuje se slinotok, kulhání. Zhruba 4–7 den od výskytu puchýřků je viditelné hojení lézí (žluté fibrinové povlaky na původních erozích), v 7–10 dnu od výskytů puchýřků dochází k tvorbě nové tkáně a jizev. V případě sekundární infekce se hojení lézí prodlužuje. Takto popsané léze jsou nejlépe viditelné v dutině ústní u skotu. U prasat a malých přežvýkavců se léze v dutině ústní vyskytují taktéž, ale jsou hůře identifikovatelné. Obtížně identifikovatelné jsou také léze na končetinách, kdy klinickými příznaky poukazujícími na onemocnění je kulhání zvířat, většinově je nutné končetiny očistit pro lepší viditelnost lézí. Typicky se léze na končetinách nacházejí v korunkové linii nebo v mezi paznehtním prostoru, nejtypičtější výskyt lézí na končetinách je u prasat.

SLAK je vysoce kontagiózní nákaza, virus dokáže přežívat v prostředí, za určitých podmínek může být šířen i větrem. Existuje 6 sérotypů viru. Infekce proti jednomu sérotypu neposkytuje imunitu proti ostatním. Hostiteli mohou být jak domácí (skot, ovce, kozy, prasata), tak volně žijící zvířata. Z volně žijících zvířat je významný z epizootologického hlediska zejména africký buvol; v Evropě prase divoké, jelen evropský.
Onemocnění vykazuje vysokou morbiditu (nemocnost), ale nízkou mortalitu (úmrtnost). Typické je onemocnění velkého počtu zvířat na hospodářství. Nejčastěji se zvířata nakazí inhalační cestou – přímý přenos viru mezi zvířaty. Přenos prostřednictvím větru je možný zejména za vhodných meteorologických/klimatických podmínek v případě vysokých koncentrací viru v ovzduší (zejména v případě infikovaných prasečích farem – infikovaná prasata vylučují výrazně větší množství virových částic ve vydechovaném vzduchu než ostatní vnímavá zvířata). Častá je také nákaza prostřednictvím nepřímého přenosu viru – oblečení, obuv pracovníků, dopravní prostředky, živočišné produkty, pozřením neošetřených kontaminovaných masných výrobků (krmení kuchyňských zbytků) zvířaty (především prasaty). Nákaza je možná i při inseminaci kontaminovaným spermatem.

Inkubační doba (doba od nakažení do výskytu prvních klinických příznaků) se pohybuje v rozmezí 1-14 dní, nejčastěji bývá 2–6 dnů. Vylučování viru obvykle začíná již 2 dny před nástupem klinických příznaků a trvá okolo 6 dnů po výskytu vezikulů (s výjimkou esofageo-faryngeální tekutiny, kde může být virus zachycen po delší dobu). V mléku může být virus detekován již 4 dny před nástupem klinických příznaků.
Jedná se o nebezpečnou nákazu zvířat, dle evropské legislativy se jedná o nákazu typu A, kdy v případě výskytu jsou přijímána okamžitá opatření k eradikaci.

Nejedná se o zoonózu – tedy nákaza není přenosná na člověka.

Při podezření na SLAK jsou chovatelé v ČR povinni neprodleně kontaktovat místně příslušnou krajskou veterinární správu nebo soukromého veterinárního lékaře.
Fotografie klinických příznaků naleznete v informačních letácích ke SLAK.

• Leták pro chovatele (304,4 KB)
  
• Informační leták - stáří a vzhled změn při nákaze SLAK (318,5 KB)
  

 

Aktuální výskyt SLAK v Německu

4. 2. 2025
Ke dni 4. 2. 2025 v Německu nebyla hlášena žádná další podezření na slintavku a kulhavku. Devět spolkových zemí v Německu oznámilo předběžné negativní výsledky od zvířat vnímavých druhů, která byla od 1. prosince 2024 přemístěna z uzavřených pásem, přičemž dosud (4. 2. 2025) bylo testováno více než 6 300 vzorků.
Rovněž všechny vzorky odebrané od více než 150 ulovených nebo nalezených uhynulých volně žijících zvířat z uzavřených pásem byly testovány s negativním výsledkem.

24. 1. 2025
SVS je v kontaktu s německými dozorovými orgány, které ji i ostatní členské státy na denní bázi informují o vývoji nákazové situace v zemi a o průběžných výsledcích vyšetřování vnímavých zvířat v Braniborsku a Berlíně. Aktuálně nic nenasvědčuje tomu, že by docházelo k šíření nákazy. Veškerá dosud provedená vyšetření na SLAK v DE u zvířat ve vymezeném uzavřeném pásmu, v kontaktních hospodářstvích, u zvířat přemísťovaných z Braniborska a u volně žijících zvířat jsou negativní.
Zároveň SVS prověřila všechny zásilky vnímavých zvířat do ČR z rizikové oblasti od začátku prosince, vše bylo v pořádku (aktuálně se v ČR nenacházejí zvířata, která by byla považována za riziková).
Německo postupuje při výskytu nákazy v souladu s platnou legislativou EU, vymezilo v okruhu 10 km kolem ohniska tzv. uzavřené pásmo (ochranné pásmo a pásmo dozoru), v němž byla přijata mimořádná veterinární opatření. Mimo toto pásmo dále platil do 18.1.2025 zákaz přemístění vnímavých zvířat a některých živočišných produktů z celého Braniborska, který již nebyl prodloužen z toho důvodu, že nic nepoukazuje na šíření nákazy. ČR je členským státem EU a dle aktuálně platných legislativních pravidel respektuje regionalizaci (vymezení uzavřeného pásma) v Německu a nejsou ze strany ČR uplatňována žádná jiná restriktivní opatření vzhledem k ostatním územním částem Německa.

10. 1. 2025
V Německu (spolková země Braniborsko) byl dne 10. 1. 2025 potvrzen výskyt Slintavky a kulhavky (SLAK) v hospodářství u vodních buvolů. Vzdálenost ohniska v Německu od hranice ČR je cca 176 km. V Braniborsku byla přijata veškerá opatření dle evropské legislativy, veškerá vnímavá zvířata v ohnisku byla utracena. Původ viru zatím není znám. Bylo vymezeno uzavřené pásmo – ochranné pásmo o poloměru 3 km od ohniska a pásmo dozoru o poloměru 10 km od ohniska. V těchto pásmech probíhá vyšetřování vnímavých zvířat na všech hospodářstvích.
Vzhledem k přenosu onemocnění je velice důležité dodržování biologické bezpečnosti v chovech a při přemísťování zvířat. Vzhledem k aktuálnímu potvrzení nákazy v Evropě je důležité zvýšené dodržování pravidel biologické bezpečnosti při přemísťování zvířat a na hospodářstvích – desinfekce při vstupech na hospodářství, při výstupu z hospodářství, desinfekce vozidel.

 

V Evropě se objevila naposledy SLAK v roce 2011 v Bulharsku. V roce 2001 zasáhla nákaza Velkou Británii, kde způsobila značné ekonomické a sociální škody. Následně se rozšířila také do Francie, Irska a Nizozemska. Onemocnění se stále vyskytuje v Turecku, na Středním východě a v Africe, v mnoha zemích Asie a v některých částech Jižní Ameriky. Nelegálně dovážené živočišné produkty z těchto zemí představují neustálou hrozbu pro evropské zemědělství.

Na území Česka byla Slintavka a kulhavka naposledy diagnostikována v roce 1975.