Vzteklina – problematika vztekliny a její výskyt v České republice

Již na sklonku 19. století byly na nynějším území Čech a Moravy zaznamenány případy vztekliny u psů, koček a jiných zvířat dosahující několik set případů ročně. Ve dvacátých letech minulého století bylo ročně laboratorně potvrzeno 400-600 případů vztekliny. Z toho připadalo 86 % na psy.

V období 1919-1937 zemřelo na vzteklinu v Československu celkem 132 lidí a téměř 25000 jich bylo léčebně očkováno v Pasteurově ústavu v Praze.

Po skončení II. světové války se nákazová situace vztekliny u nás podstatně změnila a těžiště nákazy se přesunulo do volné přírody.

V padesátých létech narůstal význam lišek a liška obecná se stala hlavním šiřitelem vztekliny.

V lednu 1953 byla nařízena povinná a bezplatná vakcinace všech psů proti vzteklině na celém území státu. Vzteklina domácích masožravců poté ustoupila a roční výskyt vztekliny u psů se snížil na minimum. U lišek bylo naopak diagnostikováno až několik set případů ročně.

V osmdesátých létech dosáhla vzteklina největšího geografického rozšíření. S výjimkou několika okresů byla rozšířena na celém území ČR.

Maximální výskyt byl zaznamenán v roce 1984, celkem 2232 případů, z toho 2052 bylo u lišek. Přes určitý pokles počtu případů v dalších létech byla situace nadále nepříznivá.

Výrazný posun v tlumení vztekliny volně žijících zvířat přinesla orální imunizace lišek zaváděná v osmdesátých létech v řadě západoevropských zemí. Princip spočívá v podání očkovací látky ukryté v plastikové ampulce uvnitř vhodné návnady. Při konzumaci návnady a prokousnutí plastikového obalu přichází živý očkovací virus do styku se sliznicí dutiny tlamy a hltanu a navodí stav imunity.

Projekt orální vakcinace lišek proti vzteklině byl v ČR zahájen v roce 1989 v okresech Klatovy, Domažlice a Tachov ve spolupráci s německou stranou. V průběhu dalších let byly očkovací návnady pokládány 2x ročně, vždy na jaře a na podzim, a vakcinované území bylo postupně rozšiřováno. V roce 1993 bylo ošetřeno celé území ČR s výjimkou okresů již nákazy prostých. Orální vakcinace lišek pak pokračovala v různém rozsahu i v dalších letech až do roku 2009, kdy byla ukončena. Celý průběh orální vakcinace lišek v ČR: Orální vakcinace lišek proti vzteklině v ČR – mapy 1989-2009 (434,1 KB)

Od zavedení orální vakcinace v roce 1989 měl výskyt vztekliny v ČR výrazně sestupnou tendenci. Již v roce 1995 poklesl celkový počet pozitivních nálezů o 88 % ve srovnání s výchozím rokem. Tento příznivý trend pokračoval s mírnými výkyvy v následujících letech. V roce 2001 bylo registrováno již jen 35 případů a v roce 2002 pouze 3 případy vztekliny u lišek na okrese Trutnov. Od roku 2002 se na našem území nevyskytl žádný pozitivní případ vztekliny a ČR tak splnila kritéria pro přiznání statutu nákazy prostého státu. Tato skutečnost byla deklarována ve věstníku OIE „Disease Information“ č. 30 z 23. června 2004.

V roce 2015 byl v ČR diagnostikován jeden pozitivní případ vztekliny u netopýra večerního. Vzteklina netopýrů je považována za specifickou variantu nákazy (EBLV 1 nebo EBLV 2, nikoliv RABV) a jejím výskytem není dotčen statut vztekliny prostého státu dle kritérií OIE.

Nadále tedy platí, že od posledního pozitivního nálezu vztekliny u lišek v roce 2002 se až doposud vzteklina v ČR u terestriálních obratlovců nevyskytuje a celé území ČR je uznáno jako vztekliny prosté. Na základě udržení epidemiologické situace byl dne 25. 4. 2024 České republice prodloužen status země prosté vztekliny Světovou organizací pro zdraví zvířat (WOAH, dříve OIE): Self-declared Disease Status - World Organisation for Animal Health (woah.org) (988,6 KB)

Vzteklina se, na rozdíl od ČR, nadále vyskytuje v některých evropských zemích. Několik pozitivních případů ročně je hlášeno z Polska a Rumunska. Rizikovou zemí je dlouhodobě Turecko, kde jsou pozitivní nálezy hlášeny prakticky z celého území.

Tabulka: Počty výskytů vztekliny v Evropě k 3. 7. 2024 (zdroj: ADIS)

Mapa: Ohniska vztekliny v Evropě k 3. 7. 2024 (zdroj: ADIS)

V roce 2024 byl výskyt vztekliny hlášen z Francie u psa, který byl nelegálně dovezen do Francie z Maroka.

Proto jsou i nadále na celém území ČR vyšetřovány na vzteklinu 4 lišky nebo psíci mývalovití (přednostně uhynulá, utracená zvířata, případně ulovená s indikací k tomuto vyšetření) na 100 km² ve všech okresech dle metodiky kontroly zdraví a nařízené vakcinace na rok příslušný rok.

Zároveň také platí povinné očkování psů, a také lišek a jezevců držených v zajetí, ve stáří od 3 do 6 měsíců proti vzteklině a poté během doby účinnosti předchozí použité očkovací látky přeočkování. Doklad o očkování po dobu platnosti očkování je povinnost uchovávat a na požádání předložit úřednímu veterinárnímu lékaři. Zároveň i nadále platí povinnost neprodleně nechat klinicky vyšetřit psa, který poranil člověka (1. a 5. den po poranění).