Herpesviróza koi (KHV)
KHV je nákaza ryb, která podle nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) 2016/429 ze dne 9 března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“), patří mezi tzv. nákazy uvedené na seznamu a podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1882 ze dne 3. prosince 2018 o uplatňování některých pravidel pro prevenci a tlumení nákaz na kategorie nákaz uvedených na seznamu a o stanovení seznamu druhů a skupin druhů, které představují značné riziko šíření zmíněných nákaz uvedených na seznamu, patří mezi nákazy kategorie E, pro které je v rámci EU zapotřebí dozoru.
Jedná se o kontagiózní onemocnění kapra obecného a jeho barevné variety – koi kapra. Původce onemocnění je kapří herpesvirus 3 (Cyprinid herpesvirus 3, CyHV-3), patřící do čeledi Alloherpesviridae, který má dvouvláknovou DNA. Vnímavé vůči této nákaze jsou všechny věkové kategorie kapra a koi kapra – plůdek, juvenilní i dospělé ryby. Vnímavé druhy a druhy přenašečů (vektorů) této nákazy jsou uvedeny v prováděcím nařízení Komise (EU) 2018/1882. Onemocnění je vysoce nakažlivé s vysokou mortalitou. Přenos nákazy je možný přímým kontaktem s infikovanými rybami nebo nepřímo vodou, rybolovným náčiním nebo také rybožravými ptáky. Důležitým faktorem pro vznik onemocnění je teplota vody. Po přesunu infikovaných ryb z chladnějšího prostředí do vody o teplotě 23 – 28°C dojde k rychlému vzplanutí nákazy spojené s vysokou mortalitou ryb. Postižené ryby jsou apatické, přestávají přijímat krmivo, shromažďují se u hladiny a nouzově dýchají. Mohou se vyskytnout i nervové příznaky (dezorientace, ztráta rovnováhy). Pro KHV je typické postižení žaber. Objevuje se silná nekróza žaber, skvrny na kůži (způsobené nepravidelnou tvorbou hlenu) a zapadlé oko (enoftalmus). Diagnóza vychází z posouzení epizootologické situace, průběhu onemocnění, klinických příznaků a hlavně nekrotických změn na žábrách. V současné době nejpoužívanější metodou detekce viru je PCR. Terapie není známá.
Důležitou úlohou proti zavlečením KHV do vlastního chovu je dodržovat preventivní opatření – nakupovat ryby z prověřených zdrojů (vyžádat si virologické vyšetření ryb před nákupem), provádět karanténu nově přisunutých ryb a provádět dezinfekci v chovu.
Od roku 2022 není v ČR, v souladu s novou evropskou legislativou, prováděn aktivní monitoring (pravidelný odběr vzorků) na KHV v chovech kaprů obecných, ale stále je v platnosti pasivní monitoring – v případě podezření na tuto nákazu (zvýšené úhyny ryb, klinické příznaky) je provedeno místní šetření a jsou odebírány vzorky k laboratorními vyšetření k potvrzení nebo vyloučení nákazy.
Virová hemoragická septikémie (VHS), Infekční hematopoetická nekróza (IHN)
VHS a IHN jsou nákazy ryb, které podle nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) 2016/429 patří mezi tzv. nákazy uvedené na seznamu a podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1882 patří mezi nákazy kategorie C, které se týkají jen některých členských států EU a v souvislosti s nimiž je třeba přijmou opatření s cílem zamezit jejich šíření do oblastí EU, které mají prostý status nebo zaveden eradikační program k těmto nákazám.
Virová hemoragická septikémie je nebezpečná nákaza ryb, kterou způsobuje RNA virus patřící do čeledi Rhabdoviridae, rod Novirhabdovirus stejně jako virus IHN. Vnímavé druhy a druhy přenašečů (vektorů) této nákazy jsou uvedeny v prováděcím nařízení Komise (EU) 2018/1882. VHS je vysoce infekční virové onemocnění, které postihuje všechny věkové kategorie ryb, ale přednostně ryby ve věku jednoho roku při teplotě vody 8–10°C. Při vyšších teplotách má onemocnění mírný průběh a při teplotách nad 15 °C se projevuje vzácně. Dalšími predispozičními faktory mohou být stresy při nešetrné manipulaci s rybami, znečištění vody, nesprávné krmení a dávkování krmiva v chladné vodě a nedostatečný přísun vitamínů. Přenos nákazy je možný přímým kontaktem zdravých a infikovaných ryb, ale také nepřímo prostřednictvím vody nebo kontaminovaným vybavením. Nemocné ryby jsou apatické, mají poruchy plavání a udržování rovnováhy. Lze pozorovat ztmavnutí povrchu těla, krváceniny u bází ploutví a vypouklé oko (exoftalmus), často doprovázené periokulárními krváceninami. Tělní dutina je zvětšená a žábry jsou bledé barvy. Krváceniny se vyskytují i ve svalovině a na vnitřních orgánech. V ledvinách a játrech dochází k degenerativním změnám, což vede k poruše krvetvorby a anémii.
Infekční hematopoetická nekróza (infekční nekróza krvetvorné tkáně) je nebezpečná nákaza lososovitých ryb, jejíž původce je RNA virus patřící do čeledi Rhabdoviridae, rod Novirhabdovirus. Vnímavé druhy a druhy přenašečů (vektorů) této nákazy jsou uvedeny v prováděcím nařízení Komise (EU) 2018/1882. Nákaza postihuje obvykle plůdek a mladé ryby ve věku 5 – 12 měsíců (6 – 12 cm). Přenos nákazy je možný přímým kontaktem zdravých a infikovaných ryb, ale také nepřímo prostřednictvím vody nebo kontaminovaným vybavením. Klinické příznaky a mortalita u větších ryb je vzácná, ale právě starší ryby mohou být nosiči a virus u nich bývá přítomen v pohlavních produktech. Onemocnění se projevuje nejčastěji při teplotě 10 – 12°C, kdy mortalita může dosáhnout 80 – 100%. Nemocné ryby projevují malátnost, poruchy plavání, nechutenství, ztrátu reflexů či náhlé hynutí za příznaků dušení. Při zevním ohledání je vidět ztmavnutí povrchu těla, exoftalmus, bledé žábry, zvětšená dutina tělní a krváceniny u báze ploutví, ve svalovině a vnitřních orgánech.
Diagnóza VHS a IHN je založena na klinickém, patologicko-anatomické vyšetření a definitivní diagnóza je prováděna molekulárními metodami PCR nebo kombinací izolace viru na buněčných liniích s následnou infikací viru dalšími metodami. Terapie není známa.
V souladu s platnou Metodikou kontroly zdraví zvířat a nařízení vakcinace je monitoring nákaz VHS a IHN prováděn pouze ve schválených zařízeních akvakultury s odpovídajícím množstvím vnímavých druhů ryb, která se účastní dobrovolného programu dozoru pro nákazy VHS a IHN (nutné oznámení na místně příslušnou KVS). Vzorky k laboratornímu vyšetření se odebírají v souladu s přílohou VI částí III kapitolou I nařízení Komise (EU) 2020/689 dle stanovené míry rizika zařízení akvakultury: zařízení s vysokou mírou rizika – odběr vzorků 1× ročně/zařízení se střední mírou rizika – odběr vzorků 1× za 2 roky/zařízení s nízkou mírou rizika – odběr vzorků 1× za 3 roky. Odběr vzorků je prováděn v období, kdy je při odběru teplota vody nižší nebo rovna 14 °C, nebo pokud teplota vody nedosahuje stanovené teploty, odeberou se vzorky za nejnižších teplot v průběhu roku. Vyšetření se provádí u vnímavých ryb vždy z jednoho vzorku, který se skládá z 30 ryb. V zařízeních s generačními rybami lze odběr ryb nahradit odběrem ovariálních tekutin.
V případě, že je na hospodářství chován pstruh duhový, je celý vzorek přednostně tvořen pouze tímto druhem, i když jsou zároveň na hospodářství chovány další vnímavé druhy ryb. V případě, že na hospodářství není chován pstruh duhový, odebírají se poměrné vzorky ostatních vnímavých druhů do celkového počtu 30 kusů ryb. Pro vyšetření se přednostně odebírají ryby slabé, či vykazující změny v chování. Ryby se zasílají na vyšetření živé, nejlépe v plastikových pytlích s kyslíkovou atmosférou. Vzorky jsou vyšetřovány pouze v SVÚ Jihlava (NRL).
Při podezření na nebezpečnou nákazu ryb (klinické příznaky, zvýšené úhyny ryb) příslušná KVS provede místní šetření a odebere vzorky ryb k laboratornímu vyšetření k potvrzení nebo vyloučení nákazy.
Infekce virem nakažlivé chudokrevnosti lososů s delecí ve vysoce polymorfní oblasti (ISAV S DELECÍ V HPR)
ISAV je nákaza ryb, která rovněž podle nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) 2016/429 patří mezi tzv. nákazy uvedené na seznamu a podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1882 patří mezi nákazy kategorie C. ISAV je onemocnění, které způsobuje RNA virus patřící do čeledi Orthomyxoviridae. Vnímavé druhy a druhy přenašečů (vektorů) této nákazy jsou uvedeny v prováděcím nařízení Komise (EU) 2018/1882. ISAV je generalizované onemocnění projevující se anémii, ascitem a vysokou mortalitou, které se vyskytuje zejména v mořském odchovu lososa obecného. Virus se šíří především kontaktem zdravých a infikovaných ryb. Nemocné ryby jsou apatické, zdržující se u hladiny a nepřijímají krmivo. Diagnostika je založena na klinickém, patologicko-anatomickém a histologickém vyšetření a na metodách průkazu původce zahrnující izolaci viru na buněčných liniích s následnou identifikací dalšími metodami, případně je možné samostatné využití real-time RT-PCR. Terapie není známa. ČR je na základě historických podkladů země ISAV prostá – uvedeno v příloze XIV prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/620.
V ČR je zaveden pasivní monitoring ISAV (v případě podezření na nákazu je provedeno místní šetření a jsou odebírány vzorky k laboratornímu vyšetření).
Epizootická nekróza krvetvorné tkáně (EHN)
EHN je nákazy ryb, která rovněž podle nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) 2016/429 patří mezi tzv. nákazy uvedené na seznamu a podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2018/1882 patří mezi nákazy kategorie A, které se v EU běžně nevyskytují a v souvislosti s nimiž je nutné přijmout okamžitě opatření k eradikaci, jakmile je tato nákaza zjištěna. Jedná se o systémové onemocnění způsobené DNA virem, který patří do čeledi Iridoviridae, rod Ranavirus. Vnímavé druhy a druhy přenašečů (vektorů) této nákazy jsou uvedeny v prováděcím nařízení Komise (EU) 2018/1882. EHN se v ČR nikdy nepotvrdila.
Post
