Kdo viděl „sáňkovat“ psa, ví, o čem hovořím. Takový pes může trpět buď zánětem análních žlázek nebo má problémy s odcházejícími články tasemnice. Proto se snaží pomoci si od tohoto nepříjemného pocitu tím, že usedne a předníma nohama se posunuje tak, že svrbící řiť táhne po zemi.
Pravda je, že ve městech jsou zřídka vidět psí výkaly hemžící pohybujícími se články tasemnic. Chovatelé zpravidla dbají na pravidelné odčervování svých miláčků. Tzv. sáňkující psy však lze přece čas od času zahlédnout. Je vhodné upozornit na to, že pes může být hostitelem tasemnice bezbranné či hráškové, které může mít i člověk.
Často mohou psi a kočky mít také škrkavky, které pouhým okem v trusu vidět nelze, zvíře totiž vylučuje jen jejich mikroskopická vajíčka. Proto lze doporučit odčervovat zvířata pravidelně dvakrát ročně a je-li v rodině malé dítě, tak jednou za čtvrt roku.
Základní prevencí pro děti pak jsou dostatečné hygienické návyky.
Za samozřejmou se již považuje vakcinace psů proti vzteklině, ukládá to i veterinární zákon. Pravidelné odčervování by mělo být samozřejmostí též, a to nejen psů, ale i doma chovaných koček, a zejména nyní v období, kdy se zvířata vrátila se svými páníčky z prázdnin, či z dovolené.
Při jakýchkoli problémech se zvířaty, či při jakémkoli nepřirozeném chování, tj. i při objevivším se „sáňkování“, neudělá chovatel chybu, když navštíví soukromého veterinárního lékaře.