Campylobacter spp. je spirálovitá gramnegativní nesporulující tyčinka vyskytující se v trávicím traktu člověka a zvířat. Rod Campylobacter spp. zahrnuje několik druhů, z nichž osmnáct je schopno vyvolat onemocnění u lidí. V přírodě jsou kampylobaktery hojně rozšířeny, zejména ve střevní traktu ptáků a dalších volně žijících zvířat. Kampylobaktery přežívají při nízké teplotě, ve vodě i několik týdnů.
Kampylobakterióza je akutní průjmová gastroenteritida doprovázená kolikovými bolestmi břicha a horečkou. Původcem tohoto alimentárního onemocnění jsou termotolerantní kampylobaktery. Z epidemiologického hlediska je nejvýznamnější Campylobacter jejuni, který způsobuje v Evropě více než 80 % humánních kampylobakterióz. Campylobacter coli je diagnostikován v 8 % případů. Infekce ostatními druhy rodu Campylobacter spp. u lidí, jsou popisovány zcela ojediněle.
Inkubační doba onemocnění je závislá na infekční dávce a imunitním stavu jedince. Nejčastěji se pohybuje mezi 1-7 dny. Po požití kontaminované potravy pronikají bakterie do tenkého střeva, kde se množí. Přilnou ke sliznici jejuna a produkují toxin, který přechází do lymfatického a krevního oběhu. Onemocnění je provázeno bolestmi břicha, výrazným průjmem, bolestmi hlavy a horečkou. Může se také vyskytovat bolest svalů, závrať a zvracení, které je častější u dětí. Až u 92 % infikovaných dětí ve věku do 1 roku se objevuje krev ve stolici. Onemocnění trvá průměrně 5 až 7 dní a zpravidla samovolně vymizí i bez léčby. U některých postižených osob se onemocnění vyvíjí až v hemoragickou enteritidu s možností vzniku vředů v tlustém střevě. Antibiotická léčba je nutná asi u 5 % pacientů, zejména u imunosuprimovaných jedinců nebo u dlouhotrvajících krvavých průjmů.
Nejčastějším zdrojem infekce pro člověka je zejména drůbež (chlazená, ale i mražená), vepřová játra a mleté maso. Málo známým zdrojem infekce je kontaminace vod rybníků a jezer z trusu divokých ptáků. Výskyt kampylobakterů v ČR u zvířat i v potravinách sleduje Národní referenční laboratoř pro kampylobaktery Státní veterinární ústav Olomouc. Podle jejich studií je v obchodní síti kontaminováno kampylobaktery na povrchu asi 70 % chlazené drůbeže, 50 % mražené drůbeže a 30 % vepřových jater.
Státní veterinární správa monitoruje výskyt kampylobakterů ve slepých střevech brojlerů na jatkách. V dlouhodobém sledování je přítomnost kampylobakterů v cca 60 % vyšetřených vzorků. Výskyt u drůbeže v ostatních zemích Evropy je obdobný, pouze v severských státech nižší.
V posledních letech dochází k nárůstu nemocnosti kampylobakteriózou. Vzestupný trend nemocnosti odpovídá zvýšené spotřebě a konzumaci drůbeže v České republice. Onemocnění mívá charakter sporadických případů a rodinných výskytů (>93 % výskytů). V České republice patří kampylobakterióza mezi povinně hlášená onemocnění. V jiných zemích může být systém sledování pouze částečný a zaznamenává např. jen epidemické výskyty nebo jen případy onemocnění u hospitalizovaných osob. Proto je v České republice hlášena 4x vyšší nemocnost kampylobakteriózy než v jiných státech EU. Vysoká čísla hlášení jsou dána především výsledkem aktivního systému surveillance a ve skutečnosti se Česká republika počtem případů nemocných nikterak významně neliší od ostatních států EU.
K prevenci vzniku alimentárních onemocnění je vhodné dodržování základní hygienických pravidel, ke kterým patří např. neomývat zakoupenou drůbež a maso pod tekoucí vodou (vzniklý aerosol může potřísnit a infikovat okolní plochy a předměty), striktně vymezit kuchyňské pomůcky a nástroje pro práci se syrovým masem od těch, které jsou určeny ke zpracování pokrmů pro přímou konzumaci, časté mytí rukou a pracovních ploch. Nezbytná je i dostatečná tepelná úprava pokrmů, odděleně skladovat potraviny určené k přímé spotřebě od masných produktů a vajec. Dodržování hygienických pravidel je důležité i v případě kontaktu s domácími mazlíčky.
Post
