Virová hepatitida E (hovorově žloutenka E) je závažnou infekcí u lidí. V průběhu posledních deseti let bylo v EU zaznamenáno více než 21 000 akutních klinických případů s 28 úmrtími. V 80 % případů se jednalo o hlášení z Francie, Německa a Velké Británie. Ve všech členských státech neplatí povinnost všechny případy této nákazy hlásit. Skutečný počet nakažených osob tak bude pravděpodobně daleko vyšší. Celosvětově je každoročně zaznamenáno nejméně 20 milionu případů, z čehož je přibližně 70 tisíc úmrtí a 3 tisíce mrtvě narozených dětí.
Původcem virové hepatitidy E je RNA virus z čeledi Hepeviridae, odolný k vnějšímu prostředí. Onemocnění se přenáší fekálně-orální cestou a vyznačuje se poměrně dlouhou inkubační dobou v rozmezí 2–8 týdnů, průměrně 35 dní. Vnímavost k nákaze je všeobecná, doživotní imunita po prodělané infekci není jednoznačně objasněna.
Virová hepatitida E byla dříve spojována s cestování do zemí s horší kvalitou pitné vody, poslední dobou ovšem narůstá počet nákaz získaných v tuzemsku.
Zdrojem onemocnění může být nemocný člověk, ale i zvíře. Virus je rozšířen po celém světě v chovech prasat domácích i u prasat divokých. Prasata jsou tedy považována za významný rezervoár HEV, zvířata navíc nejeví žádné klinické příznaky choroby. Riziková je proto konzumace nedostatečně tepelně upraveného vepřového a kančího masa a jejich vnitřností. Nebezpečné je ale i maso jelenovitých zvířat, ryby a mořské plody. V ČR jsou zaznamenány případy alimentární nákazy spojené s konzumací produktů ze zabijaček. V rozvojových zemích je nejčastější příčinou onemocnění kontaminovaná voda, která bývá fekálně znečištěna. Možný je i vertikální přenos z matky na plod během nitroděložního vývoje, přičemž je vysoká pravděpodobnost potratu, narození mrtvého plodu nebo vrozené HEV u dítěte. K nákaze může dojít i přímým kontaktem s infikovaným zvířetem, zejména při manipulaci s ulovenou zvěří a jejím vyvrhováním.
Nákaza je celosvětově rozšířena, s převahou v rozvojových zemích. Klinický průběh nemoci bývá různý, podobný s jinými druhy akutních virových hepatitid. Mezi typické symptomy patří ikterus trvající 2–4 týdny, tmavá moč, bledá stolice, zvětšená játra. Další popisované příznaky jsou nevolnost, zvracení, abdominální diskomfort, snížená chuť k jídlu, zvýšená teplota, tlak v pravém podžebří, celková slabost. Akutní hepatitida E většinou samovolně odezní po 6–7 týdnech. Těžší průběh má infekce v těhotenství (mortalita matky 15–25 %) a u osob s těžkým chronický jaterním onemocněním (zejména u alkoholiků, kde mortalita dosahuje 60–70 %). Mnohdy probíhá infekce asymptomaticky zaznamenaná jen vzestupem hodnot jaterních enzymů.
Prognóza v nekomplikovaných případech u imunokompetentních osob bývá dobrá. Komplikovaný průběh je pozorován u těhotných žen, kde infekce může vést až k akutnímu selhání jater a dále u imunokompromitovaných pacientů, kde je možný přechod do chronicity a cirhóze jater.
Výskyt HEV v ČR se pohybuje v řádu stovek případů a má v posledních letech rostoucí trend, s maximy případů v zimě a na jaře. V minulosti šlo především o importované případy, ale v současné době převažuje autochtonní přenos. Jsou zaznamenány lokální epidemie vyvolané konzumací produktů z domácích zabijaček.
Mezi základní preventivní opatření patří dodržování osobní hygieny. Zejména je důležité kvalitní zásobování pitnou vodou, zvláště při cestování do endemických oblastí důsledně dbát na pití a používání pouze nezávadné pitné vody. V našich podmínkách je nejvyšší riziko nákazy z potravin zejména z vepřového masa a divočiny. Nezbytné je dodržování technologických postupů výroby, distribuce, zpracování masných výrobků a konzumace pouze dostatečně tepelně upraveného masa a vnitřností, a to zejména při domácích zabijačkách.
Při manipulaci s ulovenou zvěří je vhodné používat latexové rukavice, případná vzniklá poranění omýt a ošetřit. V rámci kuchyňských úprav zajistit řádné tepelné ošetření syrového masa a vnitřností a zabránit kontaktu kuchyňských pomůcek používaných při zpracování syrových produktů s již hotovými pokrmy. Všechny nástroje používané při porcování a úpravě syrového masa či vnitřností důkladně umýt.
Rizikovým osobám, jako jsou imunosuprimovaní pacienti s chronickým onemocněním jater a déle těhotným ženám, se nedoporučuje cestování do zemí s endemickým výskytem HEV.
Očkování v Evropě zatím není dostupné. Na vývoji vakcín se pracuje, proto je nejdůležitější ochranou před nákazou virové hepatitidy E prevence.
Na základě žádosti Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA – European Food Safety Authority) vypracovala skupina odborníků (Panel on Biological Hazards) dokument, který poskytuje ucelené informace o výskytu a opatřeních v případě propuknutí virové hepatitidy E. Uvedená práce představuje nově metody zjišťování, identifikace, charakterizace a došetřování původu viru hepatitidy E u zvířat určených k produkci potravin a v potravinách samých, předkládá příslušnou literaturu o rezervoárech a šíření potravní cestou, porovnává epidemiologické informace o výskytu a přežívání viru v potravinách a zabývá se možnými způsoby a opatřeními k tlumení v průběhu potravního řetězce.
Krátký abstrakt tohoto dokumentu v českém jazyce zde.
Originál dokumentu v anglickém jazyce zde.
Post
