S nadcházejícím jarem je dobře se včas připravit na desinsekci stájí i veškerých prostor, kde jsou chována hospodářská a konečně i zájmová zvířata. Hmyz totiž zvířata nejen obtěžuje šimráním, bzučením a pitím jejich krve, může ale přenášet a také přenáší celou řadu onemocnění.
Takové obyčejné mouchy, které zalétnou všude, mohou přenášet zárodky salmonel, kokcidíí, či myxomatózu králíků a poměrně často přenášejí infekční keratokonjuktivitidu skotu. Ta se projevuje zánětem rohovky, který může vyústit až ve vřed. Není-li léčený, může vést až k oslepnutí. Na pohled vypadá oko jako mléčně zakalené.
Problémy mohou způsobovat střečci, kteří nakladou vajíčka pod kůži dobytka, kde se pak vylíhnou larvy, které putují tělem a po „dozrání“ pod kůží ji pak provrtají, to u skotu, popřípadě u koní lze nalézt larvy střečka koňského usazené v jeho žaludku.
Včasná a pravidelná desinsekce prostor pro zvířata se konečně i vyplatí, neboť nejsou-li zvířata rozptylována, jejich „produkce“ není narušena, a to zemědělce většinou zajímá na prvním místě. Určitě je vhodné také u pastevně chovaného dobytka zkontrolovat po zimě napajedla, aby nebylo jejich okolí zabahněné a nebylo tak líhní hmyzu. Vhodné je, aby okolí napajedel bylo zpevněné když už ne dlažbou, tak alespoň štěrkem.
Zatím se v našich zeměpisných šířkách nepotkáváme s pro nás exotickými onemocněními, jako například s blue tongue, které postihuje skot v nejjižnější Evropě, popřípadě s morem koní, neboť pakomárkům rodu Culikoides je u nás zima. Že jsou ale léta čím dál teplejší, o tom může svědčit i to, že například pavouka křižáka pruhovaného lze již několik let nacházet na nových stanovištích ve středních Čechách. Ten však žádného savce ohrozit nemůže.
Post
