Státní veterinární správa (SVS) si v rámci „Antibiotického týdne“ připomíná nutnost zodpovědného přístupu k používání antibiotik, respektive všem antimikrobikům. Nevhodné nebo nadměrné užívání antibiotik může vést k větší odolnosti baktérií, což je nebezpečné pro zdraví zvířat i lidi. SVS proto dlouhodobě šíří informace nabádající k odpovědnému používání veterinárních antibiotik, provádí kontrolu jejich používání a to včetně sledování případných zbytků (reziduí) v potravinách živočišného původu po podání antimikrobik zvířatům. Pro konzumenta to znamená, že tuzemská produkce masa, mléka, vajec a medu je monitorována s využitím moderních a velmi citlivých laboratorních technik dle pečlivě nastavených pravidel.
O tom, že si zainteresované subjekty začaly uvědomovat důležitost zodpovědnějšího přístupu k antibiotikům, svědčí klesající spotřeba antibiotik v chovech, která se dle dostupných údajů v posledních pěti letech snížila téměř o polovinu (46% pokud vztáhneme na populaci chovaných hospodářských zvířat). V mezinárodním srovnání v rámci třicítky států Evropy se spotřeby antimikrobik v českých chovech pohybují okolo průměru. Zacházení s antimikrobiky ve veterinární oblasti tedy zaznamenalo významný posun směrem k výraznému snížení a racionalizaci podání.
V posledních letech se nejen poukazuje na rizika pro lidské zdraví plynoucí jak z možného přenosu přímo rezistentních bakterií, tak i „přenosu rezistencí“ mezi jednotlivými mikroorganismy, tak z případných zbytků antibiotik v potravinách živočišného původu, ale i zátěže pro životní prostředí ve spojení s výrobou a používáním antimikrobik.
Veterinární dozor si je vědom rizik plynoucích z nesprávného a nadměrného použití veterinárních léčiv obecně. V rámci národního monitoringu reziduí a kontaminatů (tzv. cizorodých látek) proto mimo jiné sleduje výskyt nadlimitních hodnot antibiotik u všech kategorií potravin živočišného původu. Monitorováno je rovněž užívání antimikrobiálních látek v chovech. Celý systém má směřovat k tomu, aby byla veterinární antibiotika používána s plnou odpovědností a pouze v případech indikovaných na základě přesné diagnózy stanovené veterinárním lékařem a vždy, když je to možné při laboratorně potvrzené citlivosti původce onemocnění k příslušnému antimikrobiku.
V roce 2017 bylo v rámci národního monitoringu vyšetřeno celkem 2193 vzorků živočišných komodit (masa a vnitřností jatečných zvířat, ryb, mléka, medu, vajec, zvěřiny a ryb) na rezidua antimikrobik. Maximální limit reziduí (maximální přípustné množství) byl překročen pouze ve čtyřech případech. Šlo o tři prasnice a jedno tele. Naopak, v žádném ze vzorků syrového mléka, ryb, vajec ani medu od českých chovatelů nebylo překročení limitu zjištěno. Státní veterinární správa kontroluje také chovatele a soukromé veterinární lékaře z hlediska používání léčiv, vedení evidence léčby a dodržování ochranných lhůt u léčiv. V letošním roce bylo dosud překročení maximálního limitu zjištěno v šesti případech (býk, dojnice, 3x prasnice, tele). Vždy se jednalo o individuálně léčená zvířata. Z dlouhodobého hlediska se v této oblasti situace zlepšuje.
Další, řádově stovky vzorků, jsou vyšetřovány na jatkách při každém sebemenším podezření na nedodržení ochranné lhůty nebo na předchozí léčbu zvířat. Také zde výsledky vyšetření antimikrobik vykazují jen ojedinělé nadlimitní nálezy. Ve všech případech zjištění nevyhovujícího nálezu jsou nařízena opatření k zabránění uvádění kontaminované potraviny ke spotřebiteli a jsou zpřísněna kritéria dozoru na farmě s cílem zabránit většinou nesprávnému použití léčiva nebo nedodržení ochranné lhůty. V případě nedodržení pravidel správného používání antimikrobik následují sankce a vyloučení potraviny z oběhu.
Vzorky na stanovení reziduí antibiotik jsou odebírány rovněž při kontrolách v místech určení potravin z jiných členských států. V roce 2017 bylo odebráno a vyšetřeno celkem 1462 vzorků živočišných komodit (masa a masných výrobků, mléka a mléčných výrobků, vajec a vaječných výrobků, produktů rybolovu a medu) na rezidua antimikrobik. Maximální limit reziduí byl překročen v šesti případech. Šlo o jednu dojnici (nadlimitní vzorek svaloviny, jater i ledvin), jedno tele (nadlimitní vzorek svalu a ledviny) a jedno prase (nevyhovující výsledek v ledvině).
Maximální povolené limity pro antibiotika (pro jejich rezidua v potravinách) jsou nastaveny tak, aby nevyvolaly nežádoucí účinky na lidské zdraví po celý život. Na jejich stanovení se podílí Evropská léková agentura (EMA). Stanovení ochranné lhůty pro každý veterinární léčivý přípravek má pak v rukou EMA pro centralizovaně registrované přípravky s platnou registrací v rámci celé EU, či národní lékové agentury, u nás je to Ústav pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů a léčiv v Brně (ÚSKVBL) pro veterinární léčivé přípravky registrované dalšími mezinárodními postupy nebo národně.
Antibiotika se v chovech hospodářských zvířat používají v medicínsky odůvodněných indikacích s cílem zachování dobrého zdravotního stavu a užitkovosti a jejich odpovědné používání přináší řadu pozitiv. Minimalizují například četnost, závažnost a zdravotní dopady výskytu infekčních onemocnění zvířat a s tím spojené i nepříznivé ekonomické dopady. Proto, že používání antibiotik přináší také řadu rizik, je v celé Evropské unii od roku 2006 zakázáno používat antibiotika coby stimulátorů růstu a produkce u potravinových zvířat, k čemuž do té doby mohlo legálně docházet. V České republice se díky opatřením na úrovni Ministerstva zemědělství, chovatelů a veterinárních lékařů zlepšuje zdravotní stav zvířat a některá ekonomicky i medicínsky závažná onemocnění zvířat se daří z chovů postupně „vymýtit“.
Petr Vorlíček
tiskový mluvčí SVS
Post
