Veterinární i humánní dozorové orgány Evropské unie systematicky sledují výskyt onemocnění přenosných ze zvířat na člověka, tj. zoonóz. (Zoonózy jsou infekce a nemoci, které jsou přirozeně přenosné přímo nebo nepřímo, například prostřednictvím kontaminovaných potravin, mezi zvířaty a lidmi. Závažnost těchto onemocnění člověka kolísá od mírných příznaků až po život ohrožující stavy). Situace se posledních pět let stále zlepšuje.
Nyní jsou souhrnně k dispozici údaje za rok 2008, tj. údaje, které na základě informací všech 27 členských a 4 nečlenských států Evropy zveřejnil Evropský úřad pro potraviny (EFSA).
Salmonelóza byla v roce 2008 v EU druhou nejčastěji hlášenou zoonózou u člověka. Celkem bylo hlášeno 131 468 potvrzených případů. Statisticky významný pokles salmonelóz v EU pokračoval již pátý rok po sobě. Zejména se výrazně snížily případy u lidí vyvolané S. enteritidis, přičemž je pozorován nárůst S. typhimurium v potravinách. Salmonely byly nejčastěji zjištěny v čerstvém drůbežím mase (5,1 %), krůtím mase (5,6 %) a vepřovém mase (0,6 %). Častější případy kontaminace byly hlášeny v klíčcích, bylinách a koření. Salmonela byla zřídka zjištěna u jiných potravin, jako jsou mléčné výrobky, ovoce a zelenina. Významné snížení výskytu S. enteritidis a S. typhimurium bylo zaznamenáno u nosnic. I v ČR jsme zaznamenali významný pokles salmonel v chovech drůbeže, a to především díky programům na tlumení salmonel. To zřejmě mělo i vliv na výskyt salmonelóz u lidí, kdy v roce 2008 došlo v rámci EU k nejvýznamnějšímu poklesu právě v ČR.
Nejčastějším onemocněním byla v roce 2008 Kampylobakterióza. V rámci EU bylo hlášeno celkem 190 566 potvrzených případů. V porovnání s rokem 2007 došlo k 5 % poklesu v počtu případů. V potravinách byl nejvyšší počet záchytů hlášen v čerstvém drůbežím mase, kde v průměru 31 % vzorků bylo pozitivních. Kampylobakter byl rovněž zjištěn u živé drůbeže, prasat a skotu. Výskyt tohoto onemocnění je nejčastěji spojen s nedostatečnou tepelnou úpravou například při grilování, nebo křížovou kontaminací v kuchyni. V ČR je situace s kampylobakterem srovnatelná se sousedními zeměmi, jako je Německo či Rakousko.
V roce 2008 bylo hlášeno 1 381 případů listeriózy u lidí, což představovalo pokles o 11,1 % proti roku 2007. Nicméně u listeriózy byla zaznamenaná vysoká úmrtnost až 20,5%. Pozitivní nálezy v EU byly zjištěny především u produktů rybolovu, sýrů, masných výrobků, sendvičů s četností mezi 0,2 – 0,5 %. Listerie se běžně nachází v prostředí a proto je v ČR výskyt této baktérie bedlivě v rizikových potravinách sledován.
V roce 2008 byla ve zprávě Společenství rovněž poprvé analyzovaná situace s Q horečkou. V roce 2008 bylo v rámci EU hlášeno celkem 1 594 případů u lidí, což znamená navýšení proti roku 2007, kdy bylo hlášeno 585 potvrzených případů. Q horečka u zvířat byla v rámci EU zaznamenaná nejčastěji u koz a dále pak u skotu a ovcí. V ČR nebyl zaznamenán žádný případ jak v lidské, tak ani v animální populaci, naprostá většina pozitivních případů byla zjištěna v Holandsku.
V roce 2008 bylo rovněž hlášeno u lidí celkem 3 159 potvrzených případů infekce verotoxigenní E. coli (VTEC). U zvířat byly VTEC izolovány nejčastěji ze skotu a z hovězího masa. V ČR nebyl žádný případ zaznamenán od roku 2004, přestože jsou poměrně časté záchyty v animální populaci, především pak u skotu. To svědčí o dodržování hygienických a technologických postupů při zpracovávání potravin.
V roce 2008 bylo v EU potvrzeno 619 případů brucelózy lidí. Výskyt TBC a brucelózy u skotu zůstal téměř beze změn oproti roku 2007. Výskyt brucelózy ovcí a koz (B. melitensis) začal mírně klesat. V ČR se brucelóza ovcí nikdy u zvířat nevyskytla, nicméně riziko hrozí například turistům při konzumaci výrobků z nepasterizovaného mléka v oblasti Středomoří. Brucelóza skotu se u nás nevyskytuje od roku 1964.
Pokud jde o trichinelózu a echinokokózu bylo u lidí v roce 2008 v zemích EU zaznamenáno 670 potvrzených případů trichinelózy a 891 potvrzených případů echinokokózy. Oba druhy parazitů byly zjištěny hlavně u volně žijících zvířat. V ČR nebyl u lidí zjištěn žádný případ.
V roce 2008 bylo v EU hlášeno celkem 5 332 ohnisek onemocnění z potravin (food-born outbreaks), což představovalo 45 622 případů jednotlivých případů u lidí. Celkem bylo hospitalizováno 6 230 lidí a bylo hlášeno i 32 úmrtí. Většina ohnisek byla vyvolána salmonelami (35,4 %), viry (13,1 %) a bakteriálními toxiny (9,8 %). Nejvýznamnějším zdrojem kontaminace byly vejce a vaječné výrobky (23,1 %), vepřové maso a výrobky z nich (10,2 %) a společné, nebo veřejné stravování (9,2 %). Kromě toho bylo v roce 2008 hlášeno i 12 epidemií z vody, které souvisely s kontaminací soukromých anebo veřejných zdrojů vody.
Za rok 2008 byly rovněž v EU hlášeny 4 případy vztekliny u lidí. Vzteklina je stále u zvířat hlášena především v pobaltských státech a ve státech východní Evropy a to jak u volně žijících zvířat, tak i u domácích zvířat. Hlavním rezervoárem je liška a nově i psík mývalovitý. V ČR se vzteklinou nemáme problémy, jsme uznáni za zemi prostou, od 2002 u nás nebyl zjištěn jediný případ onemocnění zvířat, poslední případ u lidí byl v roce 1989 u občana vietnamské národnosti s nejasným zdrojem infekce.
Josef Duben, tisk. mluvčí SVS ČR
Post
