Státní veterinární správa (SVS) společně s ministerstvem zemědělství zveřejnila Metodiku kontroly zdraví zvířat a nařízené vakcinace (MKZ). Jeden ze zásadních koncepčních dokumentů pro státní veterinární dozor a důležitý dokument pro chovatele hospodářských zvířat či myslivce každoročně navrhuje rozsah povinných preventivních a diagnostických úkonů, které mají předcházet vzniku a šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka. Dokument zohledňuje vývoj nákazové situace. Pro příští rok přináší proti současnému stavu několik změn.
V souladu s veterinárním zákonem č. 166/1999 Sb., jsou stanoveny povinné preventivní a diagnostické úkony k předcházení vzniku a šíření nákaz a nemocí přenosných ze zvířat na člověka, jakož i k jejich zdolávání, které se provádějí v příslušném kalendářním roce, a to včetně lhůt k jejich provedení a určuje, které z nich a v jakém rozsahu hradí z prostředků státního rozpočtu.
Od nového roku se v MKZ nově zavádí vyšetření vzorků plic skotu poraženého na jatkách. V roce 2024 byl ČR udělen Světovou organizací pro zdraví zvířat (WOAH) status země prosté plicní nákazy skotu. Za účelem udržení tohoto nákazového statusu je nutné provádět laboratorní monitoring původců respiračních onemocnění skotu.
Mění se parametry pro vyšetření na infekční bovinní rinotracheitidu (IBR) u skotu. Zde dochází k úpravě věkové hranice pro vyšetření na IBR, která se zvyšuje z 24 na 36 měsíců věku u vyšetření ze vzorků krve.
Pro příští rok se ukončuje vyšetření na parentitu u ovcí. V roce 2024 byla ČR Evropskou komisí uznána jako členský stát se zanedbatelným rizikem ke klasické klusavce. Nyní vzhledem k nově získanému nákazovému statusu SVS považuje za nadbytečné ponechání vyšetření na parentitu v MKZ. Vyšetření tak po vyřazení z MKZ zůstane v kompetenci Svazu chovatelů ovcí a koz, který stanoví chovatelům podmínky jeho plnění.
V roce 2025 bude dále pokračovat entomologický monitoring tiplíků (vektorů), kteří přenášejí katarální horečku ovcí (KHO) na vnímavé druhy zvířat (ovce, kozy, skot). Období monitoringu vektorů KHO bude v roce 2025 zahrnovat nejen listopad a prosinec, jako v roce 2024, ale i „jarní fázi“ monitoringu – měsíce leden až duben. Tím dojde i k navýšení celkového počtu vzorků k laboratornímu vyšetření na předpokládaný počet 420.
Nově se zavádí vyšetření na hnilobu včelího plodu. V loňském roce se v ČR vyskytlo více ohnisek této nákazy a dochází k jejímu šíření do nových oblastí. Zavedení vyšetření reaguje na tuto situaci a jeho cílem je zabezpečit vyšetření v pásmech a účinněji tak bránit dalšímu šíření nákazy.
Ruší se parazitologické vyšetření u spárkaté zvěře mimo obory. Cílené antiparazitární ošetření bude možné pouze v oborách. Důvodem omezení parazitologického vyšetření je možný vznik rezistence podobně jako u antibiotik, zbytečné zatěžování životního prostředí. Vyšetření využívalo jen velmi malé procento honiteb, navíc žádná z okolních zemí tento systém nemá.
Petr Vorlíček
tiskový mluvčí SVS
Post
